The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

34

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

34

340

Někdy se dělí obyvatelstvo podle jazyka1 n. řeči1 případně podle nářečí2 n. dialektů2, což jsou místní obměny hlavních jazyků. Nejčastěji se rozlišují mateřský jazyk3, jímž člověk mluvil v době svého dětství, a obcovací jazyk4, jímž se obvykle dorozumívá. Toto dělení nevylučuje obtíže, s nimiž zařazujeme osoby mluvící dvěma jazyky5 nebo osoby mluvící několika jazyky5.

341

Konfesní statistikou1 n. kultovou statistikou1 se nazývá statistika struktury obyvatelstva podle náboženského vyznání. Rozeznávají se v ní — kromě velikých církví2 n. náboženských společností2 — hlavní konfese3 n. vyznání3 a někdy rity4 a sekty5. Obyvatel, který se nehlásí k žádnému vyznání (církvi), nazývá se bezkonfesní6 n. bez náboženské příslušenosti6; osoba, která nevěří, nazývá se bezvěrec6 n. atheista6.

342

Obyvatelstvo se někdy třídí podle stupně vzdělání1, tj. stupně školního vzdělání1. Megramotný2 n. analfabet2 je člověk, který neumí ani číst ani psát. Gramotní3 n. alfabeti3 (neologismus) jsou ti, kteří umějí číst i psát. Poloanalfabet4 je ten, kdo umí číst, ale neumí psát. Statistika vzdělání5 obyvatelstva může obsahovat třídění podle délky studia6 n. délky školní docházky6. Osoby lze také třídit podle získaných vysvědčení7 n. diplomů7, tj. podle nejvyššího stupně ukončeného školního vzdělám; toto třídění odpovídá organisaci školství8 v příslušné zemi.

343

Obecně se rozeznávají tři stupně školství1 (viz 342-348]; školství prvého stupně2 (základní školství2), školství druhého stupně3 (střední školství3) a vysoké školství4. Jednotlivé druhy škol5 a jejich názvy závisí na organisaci vzdělání v každé zemi (viz 344). Tři stupně vzdělání shora vyjmenované se získávají v základní škole6, ve střední škole7 a na vysoké škole8.

344

V ČSSR existuje jednotný systém státního školství. Pro nejmenší děti do věku 3 let jsou určeny jesle, spravované ministerstvem zdravotnictví, pro děti v předškolním věku (3-6 let staré) jsou určeny mateřské školy. Povinná školní docházka začíná v ČSSR po dokončení 6 let a trvá 9 let (školství prvého stupně343-2); v té době navštěvují děti základní devítileté školy n. deví-tiletky; středoškolské všeobecné vzdělání trvá další 3 roky a je ho možno dosáhnout na střední všeobecně vzdělávací škole n. dvanáctiletce. Odborné středoškolské vzdělání se získává na odborných středních školách (zpravidla čtyřletých), a to pedagogických, průmyslových, hospodářských, zdravotnických, zemědělských, lesnických, osvětových, výtvarných, hudebních a tělovýchovných. Mládež v učebním poměru navštěvuje učňovské školy. Po dosažení úplného středoškolského vzdělání (školství druhého stupně — 343-3) je možno vstoupit na vysokou školu (zpravidla pětiletou); v ČSSR se rozeznávají vysoké školy směru technického, universitního, pedagogického, uměleckého a tělovýchovného. Pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou určeny zvláštní školy a pro výchovu kněží různých církví bohoslovecké školy. V ČSSR je možno absolvovat zejména vyšší než osmileté školy řádným nebo mimořádným způsobem studia, tj. bez přerušení zaměstnání večerním nebo externím studiem.

345

Slovo třída1 může označovat skupinu žáků2 vyučovaných současně týmž učitelem3, může vsak rovněž znamenat školní učebnu4 n. posluchárnu4. Pro označení skupiny žáků se na stejném stupni vzdělání užívá termínu postupný ročník5 n. ročník5. Žáci středních a vysokých škol (343-7, 8) se nazývají studenti6.

  • 1. Třída je používána též v jiném smyslu — viz 130-8, 920-3.
  • 2. Místo žák se užívá někdy výrazu školák; místo studenta posluchač.

346

Školské statistiky1 rozeznávají zapsané žáky2 n. zapsané posluchače2 a přítomné žáky3 (přítomné posluchače3) k určitému datu, což dovoluje sledovat školní docházku4. Ve většině zemí existuje povinná školní docházka5 pro děti v určitém věku; výraz školní věk6 (viz 323-8) znamená věk povinné školní docházky6; určuje se podle něho kontingent školních dětí7.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93