http://cs-i.demopaedia.org/w/index.php?title=11&feed=atom&action=history11 - Historie editací2024-03-28T21:23:13ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.28.0http://cs-i.demopaedia.org/w/index.php?title=11&diff=221&oldid=prevNBBot: Zdeněk Pavlík 19652010-02-15T07:17:18Z<p>Zdeněk Pavlík 1965</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><br />
<!--'''11'''--><br />
{{CurrentStatus}}<br />
{{Unmodified edition I}}<br />
{{Summary}}<br />
__NOTOC__<br />
== 11 ==<br />
<br />
<br />
=== 110 ===<br />
<br />
Hlavní {{TextTerm|statistické jednotky|1|110|IndexEntry=statistická jednotka|OtherIndexEntry=jednotka. statistická ...}}, jichž se užívá v demografii, jsou jednak jednotky abstraktní, což jsou {{NonRefTerm|události}} ({{RefNumber|20|1|3}}), jednak jednotky konkrétní, jimiž jsou fyzická {{TextTerm|osoba|2|110}} n. {{TextTerm|člověk|2|110|2}} nebo reálné kolektivity, např. {{NonRefTerm|rodina}}, {{NonRefTerm|domácnost}}, {{NonRefTerm|sídlo}}, {{NonRefTerm|obec}}, {{NonRefTerm|národ}}. Hlavní charakteristiky reálné kolektivity jsou: žije na určitém prostoru, má právní organisaci a aspoň nějakou autonomii a vyznačuje se kolektivním vědomím a sebevědomím; od reálných kolektivit je nutno odlišit pouhé statistické {{NonRefTerm|soubory}} ({{RefNumber|10|1|2}}) vznikající sčítáním (např. {{NonRefTerm|kojenci}}, ženy ve věku 15--49 let] a {{NonRefTerm|fiktivní, hypothetické soubory}} (viz {{RefNumber|71|3|3}}). Ve stejném smyslu jako {{NonRefTerm|člověk}} ({{RefNumber|11|0|2}}) se někdy ve starších pramenech používá také termínu {{TextTerm|duše|2|110|3}}, {{TextTerm|hlava|2|110|4}}. {{NonRefTerm|Statistickou jednotkou}} charakteru hospodářského a společenského je {{TextTerm|domácnost|3|110}}; skládá se z osob, které žijí společně, nej-častěji v jednom bytě. Definice {{NonRefTerm|domácnosti}} se liší podle zemí. V zájmu mezinárodního srovnání je doporučeno vymezit {{TextTerm|domácnost|4|110}} či {{TextTerm|censovou domácnost|4|110|2|IndexEntry=censová domácnost|OtherIndexEntry=domácnost. censová ...}} jako skupinu osob, které žijí v jednom bytě a společně hospodaří. Skupina osob společně bydlících a společně se stravujících v různých sociálních ústavech, vězni-. cích, internátech, kasárnách apod. bývá označována jako {{TextTerm|ústavní domácnost|5|110|OtherIndexEntry=domácnost. ústavní ...}}. Jedna osoba žijící samostatně může tvořit {{TextTerm|jednočlennou domácnost|6|110|IndexEntry=jednočlenná domácnost}} n. {{TextTerm|domácnost jednotlivce|6|110|2}} bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu sice samostatně hospodařící, ale žijící společně v jednom bytě s dalšími osobami. {{TextTerm|Podnájemníci|7|110|IndexEntry=podnájemník}}'{{TextTerm|podnájemníci|8|110|IndexEntry=podnájemník}} obývají obvykle místnost opatřenou nábytkem; mohou být zahrnuti nebo vyjmuti z domácnosti, které tato místnost patří.<br />
{{Note|4| Od domácnosti je nutno odlišovat {{NoteTerm|rodinu}} ({{RefNumber|11|2|1}}). Československá statistika rozlišuje {{NoteTerm|domácnosti rodinné}} a {{NoteTerm|ostatní}} (nerodinné). {{NoteTerm|Rodinné}} pak dělí na {{NoteTerm|úplné}} (dva manželé i bez dětí), a {{NoteTerm|neúplné}} n. {{NoteTerm|kusé}} (jeden z manželů alespoň s jedním dítětem). Dále se rozlišuje též {{NoteTerm|bytová domácnost}} (dříve též {{NoteTerm|bytová strana}}), kterou tvoří skupina osob společně bydlících bez ohledu na to, zda také společně hospodaří.}}<br />
{{Note|7|, 8 {{NoteTerm|Podnájemník}} dostává někdy v domácnosti nejen byt, ale také stravu za peněžní úplatu (denní pensi). Tento způsob je nejčastější v kolektivních ubytovacích podnicích. V některých cizích jazycích bývá mezi oběma druhy podnájemníků terminologické rozlišení. Podnájemník netvoří domácnost ve smyslu {{RefNumber|11|0|6}}.}}<br />
<br />
=== 111 ===<br />
<br />
Příslušníkům domácnosti říkáme {{TextTerm|členové domácnosti|1|111|IndexEntry=člen domácnosti}} n. {{TextTerm|příslušníci domácnosti|1|111|2|IndexEntry=příslušník domácnosti}}, z nichž jeden bývá označen jako {{TextTerm|přednosta domácnosti|2|111}}; zpravidla nebývá určeno, jak je určován: je to ten člen, kterého zjišťovaná domácnost zapíše jako přednostu; nejčastěji to bude ten, kdo je majitelem (uživatelem) bytu nebo kdo přináší domácnosti největší hospodářskou podporu, tj. {{TextTerm|hlavní živitel|3|111}}. Sčítání lidu, domů a bytů musí také zjistit vztahy, zejména příbuzenské, mezi členy téže domácnosti a rodiny. To je možno jen tak, že se zjišťuje tento {{TextTerm|vztah|4|111}} u každého příslušníka domácnosti k jedné osobě, {{NonRefTerm|přednostovi domácnosti}}, bez ohledu na to, zda podle platného právního řádu taková osoba v domácnosti nebo rodině existuje. To umožňuje rozlišit v {{TextTerm|domácnosti složené|5|111|IndexEntry=domácnost složená|OtherIndexEntry=složená domácnost}} n. {{TextTerm|domácnosti smíšené|5|111|2|IndexEntry=domácnost smíšená|OtherIndexEntry=smíšená domácnost}} různé {{NonRefTerm|rodiny}} a případné další {{NonRefTerm|členy domácnosti}}, které s nimi nejsou v příbuzenském vztahu.<br />
{{Note|2| Při sčítání lidu se u nás nahrazuje termínem {{NoteTerm|uživatel bytu;}} tyto termíny však nejsou rovnocenné.}}<br />
<br />
=== 112 ===<br />
<br />
{{TextTerm|Rodina|1|112}} musí být pečlivě rozlišena od domácnosti. Rodina vyplývá ze vztahů mezi lidmi, které vznikají při jejich vlastní reprodukci a tyto vztahy bývají nejčastěji upraveny právními a morálními normami společnosti. V evropských podmínkách rodina spočívá jednak na manželském svazku mezi mužem a ženou a jednak na {{NonRefTerm|rodičovství}}, které existuje mezi {{TextTerm|rodiči|2|112|IndexEntry=rodiče}} — {{TextTerm|otcem|3|112|IndexEntry=otec}} a {{TextTerm|matkou|4|112|IndexEntry=matka}} — a jejich {{TextTerm|dětmi|5|112|IndexEntry=dítě}} — {{TextTerm|syny|6|112|IndexEntry=syn}} a {{TextTerm|dcerami|7|112|IndexEntry=dcera}}.<br />
{{Note|1| {{NoteTerm|Rodinou}} (etymologicky) jsou jen manželé aspoň s jedním dítětem. Ve sčítání lidu, domů a bytů pokládáme za rodinu i pouhý manželský pár, který nemá ještě dítě (např. census jej zastihl příliš brzo po sňatku) nebo už nemá děti, protože se odstěhovaly, uzavřely sňatek (tím založily novou, vlastní rodinu) nebo zemřely.}}<br />
{{Note|2| Výrazu {{NoteTerm|rodiče}} používáme obvykle v množném čísle. Jen v odborné terminologii se používá pro jednoho z rodičů termínu {{NoteTerm|rodič}}.}}<br />
<br />
=== 113 ===<br />
<br />
{{NonRefTerm|Rodina}} tvořená rodičovským {{NonRefTerm|párem}} ({{RefNumber|50|3|4}}) a jeho {{NonRefTerm|dětmi}} ({{RefNumber|11|2|5}}) je někdy nazývána {{TextTerm|rodinou biologickou|1|113|IndexEntry=rodina biologická}}. Vzhledem k vzájemným vztahům mezi členy rodiny děti jedněch rodičů nazýváme {{TextTerm|bratry|2|113|IndexEntry=bratr}} nebo {{TextTerm|sestrami|3|113|IndexEntry=sestra}} podle jejich pohlaví. Dohromady tvoří {{TextTerm|sourozence|4|113|IndexEntry=sourozenec}}. Jestliže mají sourozenci pouze jednoho z rodičů spoléčného, pak je nazýváme {{TextTerm|nevlastními bratry|5|113|IndexEntry=nevlastní bratr|OtherIndexEntry=bratr. nevlastní ...}} nebo {{TextTerm|nevlastními sestrami|6|113|IndexEntry=nevlastní sestra|OtherIndexEntry=sestra. nevlastní ...}}, resp. {{NewTextTerm|nevlastními sourozenci|7|113-7-1}}.<br />
<br />
=== 114 ===<br />
<br />
Dvě osoby, z nichž jedna je {{TextTerm|potomkem|1|114|IndexEntry=potomek}} a druhá {{TextTerm|předkem|2|114|IndexEntry=předek}} anebo mají společného {{NonRefTerm|předka}}, jsou příbuzné<sup>3</sup>, je mezi nimi {{TextTerm|příbuzenství.|3|114|IndexEntry=příbuzenství}} Mezi takto spřízněnými osobami rozlišujeme {{TextTerm|stupeň příbuzenství.|4|114|IndexEntry=stupeň příbuzenství|OtherIndexEntry=příbuzenství. stupeň ...}} Vztah mezi {{NonRefTerm|rodiči}} ({{RefNumber|11|2|2}}) a jejich dětmi nazýváme z hlediska dětí {{TextTerm|filiací|5|114|IndexEntry=filiace}} nebo když se jedná pouze o syny {{TextTerm|synovstvím|5|114|2|IndexEntry=synovství}}, z hlediska rodičů {{TextTerm|otcovstvím|6|114|IndexEntry=otcovství}}, {{TextTerm|mateřstvím|6|114|2|IndexEntry=mateřství}} nebo též {{TextTerm|rodičovstvím|6|114|3|IndexEntry=rodičovství}}. {{TextTerm|Potomstvem|7|114|IndexEntry=potomstvo}} označujeme děti jedné osoby, rodičovského {{NonRefTerm|páru}} ({{RefNumber|50|3|4}}) nebo určité skupiny osob; někdy se používá tohoto termínu v ještě širším smyslu, pro vnuky, pravnuky apod. {{NonRefTerm|Příbuzenství}} ({{RefNumber|11|4|3}}) ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti; zpravidla jím však myslíme i příbuzenství v širším smyslu, tj. {{TextTerm|švagrovství|8|114}} (sesvagření), které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem.<br />
{{Note|1| V odborném jazyce se používá k označení {{NoteTerm|potomka}} výrazu {{NoteTerm|descendent}} V tom smyslu pak mluvíme o {{NoteTerm|sestupné n. descendenční linii n. posloupnosti n. descendenci}}.}}<br />
{{Note|2| Podobně {{NoteTerm|předek}} je označován jako {{NoteTerm|ascendent;}} v tom smyslu pak omluvíme např. o příbuzenství v {{NoteTerm|iinii vzestupné n. ascendenční n. ascendenei}}.}}<br />
{{Note|3| {{NoteTerm|příbuzný, příd}}., podst. m. — {{NoteTerm|příbuzenství}}, podst. s. — {{NoteTerm|příbuzenský}}, příd.: např. {{NoteTerm|příbuzenský}} vztah. {{NoteTerm|Příbuzenství}} může být v {{NoteTerm|linii přímé}} nebo {{NoteTerm|pobočné}} (kolaterálníj.}}<br />
<br />
=== 115 ===<br />
<br />
V {{NonRefTerm|demografii}} rozumíme {{TextTerm|rodinou|1|115|IndexEntry=rodina}}, kterou budeme nazývat přesněji {{TextTerm|statistickou rodinou|1|115|2|IndexEntry=statistická rodina|OtherIndexEntry=rodina. statistická ...}} ({{TextTerm|censovou rodinou|1|115|3|IndexEntry=censová rodina}}), zpravidla {{NonRefTerm|statistickou jednotku}} ({{RefNumber|11|0|1}}), jejíž vymezení se liší v různých zemích. V některých zemích je založeno na vymezení biologickém, v některých na ekonomickém a sociálním a blíží se vymezení {{NonRefTerm|domácnosti}} ({{RefNumber|11|0|3}}). V prvním smyslu tvoří statistická rodina {{TextTerm|rodinné jádro|2|115}} ({{TextTerm|základní rodinný prvek|2|115|2}}) {{NonRefTerm|domácnosti}}, které je vytvářeno {{NonRefTerm|přednostou domácnosti}} ({{RefNumber|11|1|2}}), jeho {{NonRefTerm|manželkou (-em)}} a těmi {{NonRefTerm|dětmi}} žijícími v jejich domácnosti, které nejsou dosud ani ženaté (vdané), ani nemají vlastní děti.<br />
<br />
=== 116 ===<br />
<br />
Na rozdíl od běžného používání označuje termín {{TextTerm|generace|1|116}} v {{NonRefTerm|demografii}} nejčastěji soubor osob narozených v určitém daném období. Jestliže toto období není určeno, jde zpravidla o jeden rok a pak je synonymem termínu {{TextTerm|ročník|1|116|2}}, např. odvodní ročník. V stejném smyslu se používá také termínu {{TextTerm|kohorta|2|116}}. Termínu {{TextTerm|generace|3|116}} se také používá rodopisně k označení potomstva určitého souboru osob, např. první, druhá generace; tomu odpovídá termín {{TextTerm|pokolení|3|116|2}}. Někdy rozlišujeme {{TextTerm|mužskou generaci|4|116|IndexEntry=mužská generace}} a {{TextTerm|ženskou generaci|5|116|IndexEntry=ženská generace}}, zejména pro výpočet {{NonRefTerm|průměrné délky generace}}, tj. období, v jakém po sobě dvě generace následují ({{RefNumber|71|3|1}}).<br />
{{Note|1| {{NoteTerm|generace}}, podst. ž. — {{NoteTerm|generační}}, příd.}}<br />
{{Note|2| {{NoteTerm|kohorta}}, podst. ž. — {{NoteTerm|kohortní}}, příd.}}<br />
<br />
==<center><font size=12>* * * </font></center>==<br />
{{SummaryShort}}<br />
<br />
{{OtherLanguages|11}}</div>NBBot