The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

13

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:17, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

13

130

Demografická statistika1 (102-2) poskytuje číselná data2 n. číselné údaje2 týkající se obyvatelstva (101-3). Pozorováním3 různých statistických jednotek jsou nejprve zjišťována4 (sbírána4) data pomocí různých formulářů a dokladů (206-1, 221-2) a poté jsou kontrolována.5 Dále se přistoupí zpravidla k jejich sestavení do tabulek6 n. tabelo vání6 po předchozím jejich třídění7, do skupin8 n. tříd8 podle určitých zvolených znaků. Statistické zpracování dat9 zahrnuje všechny operace následující po jejich sběru až do jejich analysy (132-1).

  • 3. pozorování, podst. s.
  • 4. zjišťování, podst. s. — zjišťovati, slov. — sbírati, slov. — sběr, podst. m.: statistické akce probíhající současně při pozorování nebo po něm
  • 6. tabulka, podst. ž. — tabelování, podst. s.: sestavování do tabulek — tabelovati, slov.; od tabelování je nutno odlišit tabelaci (222-5)
  • 8. třída, podst. ž.: ve statistickém smyslu znamená skupinu; tříditi, slov. — třídění, podst. s

131

Základní data1, vyplývající z předcházejících operací, jsou vyjádřena řadou2 absolutních čísel3 sestavených nej častě ji do číselných tabulek4. Třídění (130-7) dat může být provedeno podle znaků kvantitativních, které jsou pak považovány za proměnné5 (např. věk, počet dětí; viz 143) nebo podle kvalitativních znaků6 (např. pohlaví, rodinný stav). Při třídění podle několika znaků dostaneme kombinační tabulky7. Souhrnná tabulka8 (někdy též přehled8, rekapitulace8) je taková, která obsahuje shrnuté údaje z několika dílčích tabulek9.

  • 7. Zvláštním případem kombinačních tabulek jsou tabulky korelační,
    v nichž jsou údaje tříděné podle několika znaků kvantitativních.

132

Analysa1 n. rozbor1 (vyhodnocování1) vychází z analytickýchdat2, vypočtených ze základních údajů (131-1). Jedna z prvních prací při analyse vztahů je zpravidla výpočet3 různých statistických charakteristik, které mají podle své povahy speciální názvy: poměrná čísla, míry, indexy (viz 133, 136}.

133

Termínem poměrné číslo1 (n. relativní číslo1) označujeme takové číslo, které vzniká dělením dvou jiných, zpravidla absolutních čísel. Poměrné číslo struktury2 vyjadřuje určitou část z celku, podíl, proporci; může být vyjádřeno v procentech3 (označujeme %). Termínem míra4 označujeme nejčastěji poměrná čísla intensitní, která vyjadřují relativní výskyt5 určitého jevu nebo méně přesně relativní četnost5 (relativní frekvenci5) výskytu tohoto jevu, např. míra porodnosti (630-1).

  • 4. Místo termínu míra se často používá termín ukazatel, který však má širší význam a rozumíme jím nejen poměrná čísla, ale také statistický znak, absolutní hodnoty apod. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu koeficient n. kvocient.
  • 5. Termín relativní četnost je ve vlastním slova smyslu synonymem poměrného čísla struktury. Termín frekvence (četnost) je někdy používán jako synonymum relativní četnosti.

134

Četnost (133-5) určitého jevu může být vymezena jako empiricky zjištěná pravděpodobnost1 jeho výskytu. Z tohoto hlediska můžeme předpokládat, že každá událost má určitou možnost výskytu2 n. naději výskytu2, které jsou vystaveny všechny statistické jednotky tvořící daný soubor; říkáme, že jsou vystaveny naději3. (Naděje v odborném významu nemusí znamenat událost žádoucí). Jestliže možnost výskytu, které jsou vystaveny jednotky daného souboru, je velmi proměnné intensity, snažíme se přiblížit ideálním podmínkám homogenity4, kde by každá jednotka byla vystavena stejné možnosti výskytu tím, že rozdělíme populaci na skupiny méně heterogenní5, ve kterých je proměnnost možnosti výskytu menší než v celkové populaci. Ukazatele vypočítané pro tyto skupiny nazýváme specifickými ukazateli6 nebo diferenčními ukazateli6 proti ukazatelům obecným7 nebo ukazatelům celkovým7, vypočteným za celou populaci.

  • 6. Ukazatelem specifickým je vhodné označovat ukazatel specifikovaný vzhledem k trvání určitého jevu (napr. k věku, délce manželství); ukazatelem diferenčním je vhodné označovat ukazatele specifikované určitým kvalitativním znakem (např. sociální skupina, národnost).
  • 7. Není-li u ukazatele poznamenáno, že jde o ukazatel specifický nebo diferenční, myslíme tím automaticky ukazatel celkový, obecný: např. míra úmrtnosti.

135

Výsledky mohou být předběžné1 (prozatímní1), jestliže spočívají na neúplných zprávách nebo jsou nedostatečně kontrolované; definitivní2 výsledky jsou zpravidla zkontrolované a konečné. Ukazatele z nich vypočtené označujeme jako předběžné ukazatele3, resp. definitivní ukazatele4. Jestliže neočekávané zprávy vedou ke změně výsledků označených jako definitivní, je lépe označit nové ukazatele za revidované ukazatele5. V případě, kdy upravujeme ukazatele nikoliv v důsledku opravy chybných podkladů, nýbrž v důsledku použití nové metodiky, mluvíme o ukazatelech zpřesněných6 n. přepočtených6. Ukazateli upravenými7 n. ukazateli standardisovanými7 (viz 403) nazýváme ukazatele, jimiž srovnáváme intensitu určitého jevu (např. úmrtnosti) v různých populacích, při čemž abstrahujeme od faktorů, které mohou velikost těchto ukazatelů nepřímo ovlivňovat (např. od věkové struktury). Naproti tomu ukazatele, vypočtené na základě nejjednodušších metod, nazýváme ukazateli hrubými8.

  • 7. Někdy se používá též v tomto smyslu termín ukazatele očištěné.

136

Zvláštním případem ukazatele1 je index2, kterého se nej-častěji používá k označení poměrného čísla srovnávacího2; slouží k porovnání dvou jednotek stejné povahy, avšak věcně, časově nebo místně diferencovaných. Základ3, se kterým se srovnává, bere se obvykle jako 100.

137

Intervalové ukazatele (137-1*) jsou vztaženy k určitému pozorovanému období1. Jestliže jsou vztaženy k jednomu roku, potom je nazýváme ročními ukazateli2 a jestliže jsou vypočteny jako průměry z několika ukazatelů ročních, průměrnými ročními ukazateli3. Ukazatele vypočtené za kratší období než rok jsou nej-častěji z důvodu srovnatelnosti převedeny na roční4 vynásobením příslušným koeficientem. Jiným druhem ukazatelů jsou okamžikové ukazatele5, které vyjadřují stav k určitému rozhodnému okamžiku, např. počet obyvatelstva.

  • 1. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu sledované n. šetřené období. Ukazatele můžeme podle toho, zda jsou vztaženy k určitému období nebo okamžiku, dělit na intervalové ukazatele a okamžikové ukazatele.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93