The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience
Čeština - první vydání 1965
31
|
|
31
310
Ve sčítání lidu (202-1) se rozlišuje mezi bydlícím obyvatelstvem1 a přítomným obyvatelstvem2 (přítomným v obci v den sčítání). Bydlící obyvatelstvo se skládá z bydlících přítomných osob3 (tj. přítomných v místě jejich stálého bydliště v den sčítání), z bydlících dočasně nepřítomných4 (tj. nepřítomných v jejich stálém bydlišti v okamžiku sčítání). Přítomné obyvatelstvo se skládá z bydlících osob přítomných a z osob nebydlících, ale dočasně přítomných5 (tj. v obci v den sčítání). Tyto dva způsoby sčítání obyvatelstva (101-3) nevedou k týmž výsledkům. Bydlištěm6 se rozumí místo, kde osoba obvykle bydlí. Obyvatelstvo bydlící v ústavech (viz 110-5) tvoří ústavní obyvatelstvo7. Sčítání osob bez stálého bydliště8 nebo osob bez obydlí8 upravují zpravidla zvláštní předpisy.
- 1. legální obyvatelstvo, právní obyvatelstvo, obyvatelstvo de jure; tyto termíny mají také někdy svůj specifický význam; důležitým termínem starších sčítání lidu bylo domácí obyvatelstvo.
- 2. faktické obyvatelstvo, obyvatelstvo de facto.
- 6. bydliště, podst. — bydlící, příd. — obyvatel, podst. V případě, že má někdo několik bydlišť, je možno odlišit stálé bydliště a vedlejší bydliště. V CSSR se za stálé bydliště považuje zpravidla trvalé bydliště, ve kterém je osoba přihlášena k trvalému pobytu podle platných předpisů; podle trvalého bydliště je také v ČSSR vymezeno bydlící obyvatelstvo.
311
Demografická statistika dává zpravidla výrazům venkovská obec1 a městská obec2 zvláštní význam, odvozený z klasifikace obcí podle určitých kritérií, lišících se v jednotlivých zemích, a to podle počtu obyvatelstva, důležitosti hlavní aglomerace, zastoupení zemědělského obyvatelstva (359-2) atd. Podle charakteru obcí rozlišujeme venkovské obyvatelstvo3 nebo městské obyvatelstvo4, jde-li o obyvatele venkovských obcí nebo městských obcí; mezinárodní srovnání těchto skupin obyvatelstva je velmi obtížné pro rozdíly v jejich vymezení.
- 3. venkovský, příd. — povenkovšťování, podst. s. n. ruralisace, podst. ž. vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího na venkově. Nesměšovat venkovské obyvatelstvo a zemědělské obyvatelstvo (359-2).
- 4. městský, příd. — poměšťování, podst. s. n. urbanisaee, podst. ž.: vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího v městech.
312
Intensita zalidnění1 se měří často lidnatostí2 n. hustotou zalidnění2 (hustotou obyvatelstva2), tj. poměrem počtu obyvatelů k velikosti území, na němž obyvatelstvo žije. Tento ukazatel, který se někdy nazývá obecná hustota2 na rozlišení od hustot uvedených níže (viz 313), se vyjadřuje zpravidla počtem obyvatelů na 1 km2 (ev. na 1 ha, je-li zalidnění vysoké, zejména v aglomeracích). Rozptýlení obyvatelstva3 závisí na způsobu osídlení4 — sevřeném nebo rozptýleném — na velikosti sídel a na jejich vzájemné vzdálenosti. Někdy se vypočítává střed obyvatelstva5 určitého území jako analogie fysikálního pojmu těžiště plochy, kdy přičítáme stejnou váhu všem jedincům v obyvatelstvu.
- 2. hustota, podst. ž.; lidnatý, příd.; hustě osídlený, zalidněný
- 3. rozptýlení, podst. s. — rozptýlený, příd.
313
Různé srovnávací ukazatele hustoty1 (n. specifické ukazatele hustoty1) dovolují srovnávat intensitu zalidnění (312-1) různých území nejen z hlediska celkové rozlohy. Zmiňme se zvláště o hustotě na jednotku obdělatelné půdy2 a zemědělské hustotě3 n. hustotě zemědělského obyvatelstva na jednotku obdělatelné půdy3. Někdy jsou podobné ukazatele vypočítávány na jednotku obdělávané půdy4 místo na jednotku obdělatelné půdy5. Lze uvažovati také o maximální hustotě6 n. potenciální hustotě6 a hustotě optimální7, jež odpovídají maximálnímu počtu obyvatelštva a optimálnímu počtu obyvatelstva příslušného území (viz 904).
* * *
|