The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

35

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:17, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

35

350

Rozlišujeme činné obyvatelstvo1 n. obyvatelstvo pracující1 n. obyvatelstvo ekonomicky aktivní1 od obyvatelstva nečinného2 n. obyvatelstva ekonomicky neaktivního2 n. nepracujícího2. Činné (n. aktivní) obyvatelstvo tvoří v podstatě osoby vykonávající pravidelně určitou profesionální činnost; patří sem zpravidla nejen obyvatelstvo výdělečně činné3, ale také ti, jejichž práce není odměňována, jako pomáhající členové rodiny (353-5). Nezapočítávají se ženy v domácnosti4, jejichž činnost není profesionální činností. Z ekonomického hlediska nečinné obyvatelstvo, tvořené všemi osobami nepojatými mezi činné obyvatelstvo, se považuje za živené5 n. závislé5 na obyvatelstvu aktivním (viz 359). Mírou aktivity6 n. aktivitou6 určité skupiny obyvatelstva nazýváme podíl aktivních z úhrnu obyvatelstva této skupiny.

  • 5. Obyvatelstvo nečinné může být živené buď soukromými osobami nebo z veřejných prostředků.

351

Pracující obyvatelstvo (350-1) se dělí zpravidla na zaměstnané1 a nezaměstnané2, a to podle poměru k povolání3. Mezi nezaměstnané jsou počítány osoby zaměstnání hledající4, které zaměstnání nemají. Mezi nimi je třeba odlišit mladé osoby, které ještě nikdy neměly zaměstnání5, a pracovníky, kteří již byli zaměstnáni6.

  • 3. Studium nezaměstnanosti se provádí na základě statistiky uchazečů o práci a nabídek pracovních příležitostí.

352

Složením podle povolání1 n. profesionální strukturou1 v užším smyslu se rozumí rozčlenění obyvatelstva podle povolání2 n. profesí2 n. podle subjektivního povolání2 n. lépe zaměstnání2. Dříve se složením podle povolání nazývalo rozdělení obyvatelstva podle odvětví hospodářské činnosti (357-1), založené na tom, co se nevhodně nazývalo objektivním povoláním (357-1). Dnes výraz skupina povolání3 n. profesionální skupina3 neoznačuje již osoby činné v jednom hospodářském odvětví, ale osoby vykonávající příbuzná zaměstnání (352-2).

353

Na třídění činného obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání (352-2) se váže třídění obyvatelstva podle postavení v povolání1 n. jeho status1. Z tohoto hlediska se v kapitalistických státech rozlišují u ekonomicky činných osob: zaměstnavatelé2, zaměstnanci3, samostatně hospodařící4 a pomáhající členové rodiny5. Pomáhající členové rodiny jsou členové rodiny zaměstnavatele nebo samostatně hospodařícího, kteří s ním pracují, aniž dostávají mzdu nebo plat. Samostatně hospodařící jsou vymezeni jako pracující na vlastní účet bez zaměstnanců, avšak s případnou pomocí pomáhajících členů rodiny. V socialistických státech se prakticky nevyskytuje skupina zaměstnavatelů (352-2), významnou kategogorii naproti tomu tvoří družstevníci (353-7*). Kombinací různých kritérií, jako je zaměstnání (352-2), postavení v povolání a příslušnost k ekonomickému odvětví (viz 359-1), lze vymezit různé hospodářsko-spolecenské skupiny6 n. méně vhodně socio-profesionální skupiny6, podle kterých lze třídit aktivní i neaktivní obyvatelstvo.

  • 2. Skupina samostatných n. podnikatelů v kapitalistických zemích zahrnuje zaměstnavatele a samostatně hospodařící (353-4).
  • 4. Samostatně hospodařící nebo též někdy jednotlivě hospodařící jako protiklad ke kolektivně hospodařícím v družstvech.
  • 7. Družstevníci v tomto smyslu jsou členové JZD a ostatních výrobních nezemědělských družstev, která zahrnují celou výrobu. Do takto vymezené skupiny družstevníků nepatří např. členové spotřebních a bytových družstev apod.

354

Mezi zaměstnanci (353-3) lišíme někdy domácké pracovníky1, kteří mohou případně pracovat pro několik zaměstnavatelů (353-2). Pracující podniků (357-2) se dělí především na dvě základní kategorie: dělníky2, kteří pracují převážně manuálně a zaměstnance3, kteří nepracují manuálně. Podle své profesionální kvalifikace4 se dělí na kvalifikované dělníky5 (n. vyučené dělníky5), polokvalifikované dělníky6 (n. zaučené dělníky6) a nekvalifikované dělníky7 (n. pomocné dělníky7). Učňové8 se někdy nesprávně počítají mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1), zejména pokud pracují ve výrobě.

  • 3. V běžné terminologii se používá termínu zaměstnanec v širším smyslu (353-3) i v užším smyslu (354-3).. V případech možné záměny je proto vhodnější používat v druhém smyslu termínu ostatní zaměstnanci.

355

Zaměstnanci (354-3) se dělí na vedoucí pracovníky1, střední odborné kádry2 a dílovedoucí3 n. mistry3. Placení ředitelé, kteří vykonávají funkci vedoucích závodů, se v některých kapitalistických statistikách přímo slučují se skupinou zaměstnavatelů (353-2).

356

V zemědělství se mezi hospodáři1, kteří jsou zemědělskými podnikateli1, tj. mezi těmi, kdo obhospodařují půdu ve svůj prospěch, rozlišují vlastníci půdy2 a nájemci3, kteří hospodaří svým vlastním nářadím na půdě, za niž platí nájemné (pachtovné) v penězích nebo naturáliích. Další skupiny tvoří zemědělští dělníci4 (354-2) a ostatní zaměstnanci v zemědělství (viz 354-3).

357

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může býti tříděno také podle hospodářských odvětví1, v nichž vykonává své zaměstnám (352-2). Toto třídění objektivních povolání1 spočívá na povaze podniků2. Velmi důležité je též rozlišovat zemědělské pracovníky3 a nezemědělské pracovníky4. Skupina veřejných zaměstnanců5 a skupina vojenských zaměstnanců6 se někdy považují za zvláštní kategorie aktivního nezemědělského obyvatelstva.

  • 2. Podnik se může skládat z několika závodů, které mohou býti tříděny do různých odvětví (357-1).

358

Osoby neaktivní (350-2) lze dělit na závislé osoby1 n. živené osoby1 a osoby nezávislé2. Závislý je ten, kdo závisí svou obživou na jiné osobě (350-5), která se nazývá živitelem3(viz 111-3) — jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a živené děti (635-4). Mezi nezávislé patří důchodci5, jejichž důchod vyplývá z jejich dřívější aktivity, a sociální důchodci6, kteří mají důchod přiznaný jim společností ze sociálních důvodů, a v kapitalistických státech také rentiéři4, žijící z výnosu svého majetku. Invalidy7 se nazývají ti, kdo nejsou schopni pracovat resp. mají sníženou pracovní schopnost.

  • 2. Osoby nezávislé jsou někdy ve starších pramenech označovány jako osoby samostatné — mají samostatný příjem.
  • 5. Pro důchodce se někdy užívá názvu pensista.

359

Závislí (358-1] mohou býti tříděni podle povolání nebo sociální příslušnosti svého živitele (358-3). Obyvatelstvo určité země lze takto třídit a rozdělit na obyvatelstvo příslušné1 (k určitému odvětví či povolání) n. obyvatelstvo závislé1 (na určitém povolání) apod. Tímto způsobem se definuje především obyvatelstvo závislé na zemědělství2 či zemědělské obyvatelstvo2 a nezemědělské obyvatelstvo3.

  • 2. Nesmí se zaměňovat zemědělské obyvatelstvo a venkovské obyvatelstvo (311-3).

360

Předmětem zvláštní pozornosti, obvykle při sčítání, jsou někdy osoby s tělesnými a duševními vadami1 n, vadní1; jsou tříděny podle druhu vady2, pokud to umožňují získané informace, na tělesně vadné3 (např. slepci, hluchoněmí) a duševně vadné4 (např. idioti, slabomyslní).

361

Studium ekonomické aktivity1 (350) jednotlivců zahrnuje určení věku vstupu do ekonomické aktivity2 jakož i věku odchodu z ekonomické aktivity3. Mezi těmito dvěma hranicemi je pracovní věk4. Někdy se počítá — analogicky se střední délkou života (433-3) — střední délka ekonomické aktivity5 osob určitého pohlaví a věku.


* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93