The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

42

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:17, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

42

420

Pod pojmem nemocnosti1 se rozumí působení nemocí2 n. chorob2 v obyvatelstvu. Zpracování statistik nemocnosti3 je obtížné, protože není dostatečně jasná hranice mezi nemocí a zdravím i vymezení obsahu pojmu onemocnění4. Pojem zdravotnická statistika5 má širší smysl než statistika nemocnosti a vztahuje se na všechny statistiky zabývající se zdravím obyvatelstva. Rozumí se jí také statistika smrinosti6 tj. úmrtnosti podle příčin smrti7, neboť je řada nemocí, které mohou býti příčinami smrti. Demografové proto užívají kombinovaných klasifikací (221-5), které slouží i jako klasifikace nemocí, i jako klasifikace příčin smrti.

  • 2. Pro označení krátkodobých onemocnění je vhodné používat termínu nemoc, pro označení dlouhodobých zejména chronických nemocí termínu choroba.

421

Třídění zemřelých podle příčin smrti (420-7) je komplikováno existencí samostatných příčin smrti1 a sdružených příčin smíti2. V tomto případě rozeznáváme bezprostřední příčinu smrti3 n. konečnou příčinu smrti3 a onemocnění předcházející smrti4; rozeznáváme též základní příčinu smrti5 n. počáteční příčinu smrti5 a přidružené nemoci6 n. vedlejší příčiny smrti6. Míry smrtnosti7 n. letality7 se vyjadřují na 100 000 obyvatelů. Extensitu sinrtnosti lze vyjádřit podílem úmrtí podle příčin smrti8 ze všech zemřelých.

  • 7. Míra smrtnosti na 100 000 obyvatelů je ukazatelem intensity, podíl ně-Iteré příčiny nebo příčin v úhrnu zemřelých (napr. v % nebo ‰) je ukazatelem extensity.

422

Úmrtí nebo pracovní neschopnost (425-6) mohou být důsledkem nemoci (402-2), úrazu1, poranění1 a otravy2 (n. intoxikace2). Gjazy a otravy mohou býti způsobeny buď nehodou3 nebo jsou aktem násilí4. U násilných úrazů a otrav rozeznáváme sebevraždy5 a sebevražedné pokusy5 na jedné straně a vraždy6, úmyslná poranění6 a úmyslné otravy6 na straně druhé. Rozeznávají se také válečná úmrtí7 a válečná poranění7.

423

Některé přenosné nemoci1 jsou předmětem zvláštní pozornosti, protože se mohou rychle šířit; jsou to nemoci epidemické2 a jsou předmětem speciální tzv. epidemiologické statistiky3. Zpracování této statistiky je umožněno v četných zemích tím, že tyto nemoci patří mezi povinně hlášené nemoci4. Z hlediska vývoje nemocí rozeznáváme někdy chronické nemoci5 a náhlá onemocnění6 n. akutní onemocnění6 podle rychlosti, s jakou onemocnění probíhají.

  • 1. Termíny přenosná nemoc, nakažlivá nemoc a infekční nemoc nejsou synonymy. Nakažlivá nemoc je ta, která se přenáší z člověka na člověka. Např. zimnice je nemoc přenosná, ale nikoli nakažlivá. Na druhé straně některé infekční nemoci — např. nemoci šestinedělí —- nejsou v pravém slova smyslu nemocemi přenosnými.

424

Mezi příčinami smrti (420-7) mají zvláštní význam vrozené vývojové vady1, nemoci raného věku2 a skupina nemocí spojených s těhotenstvím, porodem a šestinedělím3. Úmrtí v těhotenství, při porodu a v šestinedělí nazýváme mateřskou úmrtností4; jako míru ji lze vyjadřovat v promilích (viz smrtnost421-7) nebo na počet koncepcí a není-li znám tento počet, na počet narozených podobně jako míru fatality (425-7). Poměrný počet úmrtí na stařeckou sešlost5 nebo na příčiny nepřesně označené jsou ukazatelem kvality statistiky úmrtí podle příčin smrti.

  • 2. Úmrtí dětí do 1 roku (411-2) se rozdělují někdy na dvě skupiny, a to podle toho, jde-li o úmrtí na příčiny endogenní nebo exogenní. u prvých příčin jde o úmrtí vznikající z konstituce novorozence a z nemocí získaných před porodem nebo při porodu; v druhém případě jde o úmrtí mající svůj původ ve styku dítěte se zevním pro<středím, především s infekčními nemocemi nebo úrazy.
  • 3. Puerperální úmrtnost je úmrtnost na příčiny souvisící se šestinedělím.

425

Hlavní ukazatele nemocnosti1 n. morbidity1 (420-1) se vztahují buď k výskytu nemocí, nebo k jejímu trvání, nebo k její závažnosti. Ukazatele mohou býti vypočítávány pro jednotlivou nemoc (420-2) nebo pro skupinu nemocí. Analogicky k míře úmrť nosti (401-2) se nazývá mírou nemocnosti2 počet nových případů onemocnění (420-4) pozorovaných v souboru během určitého období na střední stav studovaného souboru. Jiným ukazatelem je míra chorobnpsti3, která se vypočítává jako podíl nemocných v daném okamžiku ve sledovaném souboru. Průměrná délka nemoci4 a průměrný počet dnů onemocnění5 ve sledovaném souboru během určitého období slouží u aktivního obyvatelstva jako ukazatelé pracovní neschopnosti6 na určitou nemoc. Závažnost nemocí může být měřena mírou smrtelnosti7 n. fatalitou 7, která vyjadřuje četnost úmrtí mezi nemocnými nebo přesněji poměrný počet zemřelých na určitou nemoc z osob onemocnělých na tuto chorobu.

  • 2. Rozeznává se nemocnost jako počet případů nových onemocnění, tzv. incidence a chorobnost jako počet nemocných s trvající nemocí, tzv. prevalence.
  • 6. Pracovní neschopnost trvající určitou stanovenou dobu se nazývá invalidita.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93