The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

50

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:18, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Sňategnost

50

501

Zkoumání sňatečnosti1 obsahuje především studium kvantitativních jevů, které vznikají ve společnosti, jako jsou uzavírání a zanikání manželství2 n. zákonných svazků2, tj. svazků3 mezi osobami různého pohlaví, které vznikly formou předepsanou zákonem nebo obyčejem a které poskytují jednotlivcům určitá práva a ukládají jim povinnosti. Ve většině společností vznik takových právních svazků založených zákonem nebo obyčejovým právem je provázen zvláštní ceremonií n. formalitou, která se nazývá sňatkem4 n. uzavřením manželství4. Pozorování výskytu těchto událostí (201-3), tj. sňatků (501-4) a zrušení svazků (513-3) je základem studia snatecnosti. V rozšířeném smyslu se jím rozumí také někdy studium mimozákonných svazků (503-3), hlavně tam, kde tento typ svazků je rozšířenější a proto je nutno brát jej v úvahu. Manžely5 se nazývají jedinci spojení manželstvím (ve smyslu 501-2). Podle pohlaví mluvíme o manželu6 resp. manželce7, kteří dohromady tvoří manželský pár8 (503-4).

  • 1. Výraz siíatečnost se užívá též ve významu ukazatele: míra sňatečnosti.
  • 5. Manželé před uzavřením manželství se nazývají snoubenci, a to od zasnoubení; snoubenec při uzavírání manželství se nazývá ženich, snoubenka se nazývá nevěsta.

502

Manželské zákonodárství1 (viz 501-2) a manželské obyčejové právo2 jsou v různých společnostech odlišné. Obyvatelstvo se nazývá monogamní3, může-li jedinec mít jen jednoho druha nebo manžela (501-5) a naopak polygamní4, může-li mít více druhů nebo manželů. V polygamní společnosti se rozlišují společnosti polyandrické5 n. mnohomiížské5, kde jedna žena může mít více mužů (druhů nebo manželů) a společnosti polygynní6 n. nmoho ženské6, kde jeden muž může mít více žen (družek nebo manželek).

  • 3. Druhem v tomto smyslu rozumíme obvykle manžela; v širším slova smyslu rozumíme polygamní společností i takovou, kde sice jsou zákonně uznávána pouze monogamní manželství, avšak prakticky dochází k polygynii.

503

Některá zákonodárství spojují právní důsledky jen s tzv. občanským sňatkem1 n. civilním sňatkem1, uzavřeným v předepsané formě před občanským orgánem. Jiná zákonodárství přiznávají právní platnost církevním sňatkům2, uzavřeným ve formě předepsané církví, s případnou výhradou některé formality civilní (ohlášení, registrace občanským orgánem). Jestliže neexistuje žádná formalita nebo ceremoniál při vzniku trvalejšího svazku (501-3) mezi mužem a ženou, mluví se o konsensuálním manželství3 n. faktickém manželství3 n. inimozákenném svazku3, prvého termínu se používá tam, kde je tento typ svazku jediný nebo velmi rozšířen, třetího termínu naopak tam, kde existuje vedle ostatních typů, které nepostrádají určité formy. Současná terminologie směřuje k tomu, označovat slovem pár4 svazek tvořený jedinci různého pohlaví.

  • 3. Někdy se označuje jako konkubinát; termín S3 postupně opouští; mluví se o druhovi a družce.

504

Uzavřít manželství (501-4) není zpravidla dovoleno před dosažením minimálního sňatkovéhověku1, který může býti rozdílný pro každé pohlaví. Jiné překážky jsou obsaženy v zákonech nebo obyčejích především pokud jde o tzv. příbuzenské sňatky2 n. pokrevní sňatky2 mezi blízkými příbuznými (114-3), mezi nimiž je určitý stupeň pokrevnosti3.

  • 1. Osoby, které dosáhly sňatkového věku a dosud neuzavřely sňatek, se označují jako sňatkuschopne. V ČSSR je sňatkovým věkem dosažení plnoletosti, tj. 18 let; tento věk může být v odůvodněných případech snížen, avšak ne více než o 2 roky. Samozřejmým požadavkem na sňatkuschopnou osobu je také fysické a duševní zdraví, umožňující normální manželský život.
  • 2. Manželství nemůže být v ČSSR pcdle platného zákona o rodině (č. 94' 1963 Sb.j uzavřeno mezi přadky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá.

505

Zveřejnění ohlášek1, je-li vyžadováno platnými normami před uzavřením sňatku (manželství501-4), má za účel uvést ve známost budoucí sňatek tak, aby proti němu bylo možno případně vznést námitky. Někdy musí býti získáno před uzavřením sňatku povolení k sňatku2 n. povolení k uzavření manželství2. Po obřadu se novomanželům4 obvykle vydává oddací list3. O konzumovaném manželství5 se mluví tehdy, byl-li uskutečněn mezi manžely pohlavní styk.

506

O endogamii1 se mluví tam, kde manželství (501-4) je dovoleno pouze mezi jedinci patřícími k téže skupině obyvatelstva, např. rodu, kmenu. V rozšířeném smyslu se mluví o endogamii tam, kde existuje zvyk uzavírání svazků mezi snoubenci (501-5*) z blízké vzdálenosti, např. územní. Mluví se pak o tzv. isolátu2 a hranice, jimiž je určen, mohou být povahy geografické, sociální, náboženské aj. Podobně se mluví o exogamii3 tam, kde se druhý manžel vybírá např. mimo rod, k němuž patří druhá strana; exogamie v užším smyslu znamená zákaz manželství mezi jedinci patřícími k téže skupině, např. rodu, kmenu. Smíšené manželství4 je manželství uzavřené mezi jedinci různých skupin náboženských, národnostních, plemenných (334-4) aj. O homogamii5 se mluví u manželství mezi osobami ze stejných skupin (např. sociálních, fysických) a o heterogamii6 v opačných případech.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93