The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

62

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:18, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

62

620

Reprodukční období1 (u žen též tzv. rodivý věk1, u mužů plodivý věk1) začíná pubertou2, tj. dozráváním pohlavních orgánů. U žen je spojeno s menstruací3, tj. objevením měsíčků4 n. periody4. První periodou, která se nazývá menarche5, začíná puberta, poslední periodou končí rodivý věk a začíná menopausa6 n. klimakterium6. Dočasné či úplné přerušení měsíčků před klimakteriem se nazývá ameimorhoea7 n. bezčmýrnost7.

  • 4. Hovorově též čmýra.
  • 6. Hovorově se užívá obvykle termínu přechod.

621

Schopnost muže, ženy či páru plodit resp. rodit, děti se nazývá fekunditou1 n. plodivostí1. Opakem fekundity je sterilita2 n. neplodnost2 n. infekundita2, tj. fysiologická neschopnost plození. Fertilitou3 (601-1) n. plodností3 se naproti tomu rozumí skutečný efekt fekundity, n. aktualisovaná plodivost n. efektivní plodnost na rozdíl od fekundity jako potenciální plodnosti. Infertilita4 n. bezdětnost4 může být buď fysiologickou infertilitou (621-2) n. sterilitou anebo chtěnou infertilitou5.

  • 2. Český termín neplodnost (621-2) by mohl být brán čistě jazykově též jako ekvivalent termínu infertilita (621-4) a také tomu tak někdy bývá. V zájmu terminologické čistoty je však správnější používat v takovém případě termínu bezdětnost, který je jednoznačný a neumožňuje dvojí výklad (viz 621-4). Sterilisaeí rozumíme úmyslný lékařský zákrok (operaci) vedoucí k dočasné či trvalé sterilitě. Jednou z forem sterilisace je kastrace či vykleštění, spočívající v úplném odnětí pohlavních žláz.
  • 3. Při zkoumání plodnosti manželských párů se vedle tohoto termínu používá někdy výraz produktivita manželství (633-1). Naznačené rozlišování obou uvedených termínů (fekundita — fertilita) je vcelku respektováno demografy, zatím co lékaři často používají obou jako synonym. Při práci se zahraničními publikacemi je nutno upozornit na několik skutečností:
    a) Angličtina, franština a španělština oba termíny pojmově rozlišují, avšak francouzské fertilitě a španělské fertilitad odpovídá anglickému feeundity (621-1) a naopak francouzské fécondité a španělské feeondidad odpovídá anglickému fertility (621-3); česká terminologie odpovídá tedy anglickému způsobu rozlišování.
    b) Němčina nezná odpovídající terminologické odlišení potenciální a efektivní plodnosti. Odlišuje však terminologicky mužskou plodnosi (Potenz) a ženskou plodnost (Fruchtbarkeit) a podobně i mužskou neplodnost (Impotenz) a ženskou neplodnost (Sterilitat). Při překladu je nutno pamatovat že mužská impotence (a podobně i ženská) nemusí vždy znamenat sterilitu ve fysiologickém slova smyslu. Musí být odlišována impotentia coeundi (neschopnost soulože), impotentia generandi (neschopnost oplodnění) a impotentía gestandi (neschopnost donošení). Obdobně i potence (potentia). Běžné se v češtině impotencí rozumí spíše první, zatím co druhá je skutečnou sterilitou.
    c) Ruština nemá v demografické terminologii odpovídající rozlišení.

622

Sterilní (neplodný) pár nemůže zplodit dítě. Sterilita páru může být způsobena sterilitou, jednoho či obou partnerů, resp. jejich biologickou disharmonií (kdy nelze ani v jednom případě hovořit o faktické sterilitě). U žen rozeznáváme primární sterilitu1, když žena nebyla nikdy schopna počít, porodit či donosit dítě a sekundární sterilitu2 n. následnou sterilitu2, kdy žena ztratila schopnost počít, porodit či donosit dítě poté, když jedno či více dětí již přivedla na svět. Je nutné odlišovat trvalou sterilitu (621-2) a dočasnou sterilitu3. Ženy mají neplodná období4 v každém menstruačním cyklu5 (viz 620-3), neboť k oplodnění může dojít zpravidla jen v několika málo dnech po ovulaci6. Žena je neplodná také v období po skončení těhotenství (602-5) až do znovuobjevení ovulace, ke kterému dochází obvykle po šestinedělí (603-6) Kromě těchto případů, kdy je dočasná neplodnost způsobena přirozenými fysiologickými příčinami, známe též pří- \ pády, kdy je způsobena abnormalitami v měsíčních cyklech: anovulačními cykly7 (tj. měsíčními cykly bez ovulace) nebo dočasným zmizením period (amenorrhoea 620-7).

623

Plodnost (621-3) určitého páru je závislá na jeho fekunditě (621-1) a na jeho reprodukčním chování1. Rozlišují se plánující páry2, které se snaží regulovat počet a odstupy jednotlivých porodů, a neplánující páry3, které počet dětí neplánují a jejichž fertilita je proto zcela závislá na jejich fekunditě a sexuální aktivitě. Plánování porodů4 n. regulace porodů4 se může vztahovat jak k regulaci počtu porodů, tak i k regulaci rytmu porodů, tj. regulaci časových odstupů mezi jednotlivými porody (viz porodní intervaly, 612-2). Plánování porodů nemusí vždy znamenat omezování porodů5, i když obvykle bývá v tomto smyslu chápáno. V poslední době se používá často termínu plánované rodičovství6 n. uvědomělé rodičovství6.

624

Antikoncepce1 n. kontracepce1 jsou taková opatření (kromě sterilisace, resp. někdy i vyjma stálé či dočasné sexuální abstinence), která mají zabránit početí (602-1) jako následku pohlavního styku2 n. soulože2 n. koitu2. Mezi antikoncepční metody3 nelze počítat zavedené potraty (604-2), sterilisaci (621-2) a úplnou sexuální abstinenci4 (pohlavní zdrženlivost4). Někdy za antikoncepční metodu bývá považován zvláštní typ periodické abstinence (625-6). Vedle antikoncepčních metod lze hovořit též o metodách regulace plodnosti, které mohou v širším slova smyslu zahrnovat i zavedené potraty (604-2) resp. v primitivních populacích i infanticidu, tj. zabíjení dětí.

625

Obvykle se rozlišují speciální antikoncepční metody1, vyžadující zvláštní prostředky a přirozené antikoncepční metody2, nevyžadující žádných speciálních prostředků. Do první skupiny patří metody používající buď různých mechanických kontracepčních prostředků3, které zabraňují setkání spermie s vajíčkem, anebo chemických kontracepčních prostředků4, které svým působením spermii zabíjejí. Do druhé skupiny patří zejména přerušená soulož5 n. coitus interruptus5 a dále metoda neplodných dnů6 n. periodická abstinence6, při které se partneři zdržují soulože ve dnech, kdy je žena plodná (ve dnech ovulace), a souloží jen v tzv. neplodných dnech7, přesněji ve dnech, kdy je snížena pravděpodobnost početí. Některé plánující páry (623-2) používají myšlenky této metody také tehdy, chtějí-li dosáhnout plánovaného otěhotnění v určitém termínu, tj. souloží právě v období předpokládané ovulace, kdy je pravděpodobnost otěhotnění největší.

  • 6. Metoda neplodných dnů je také známa pod názvem Ogino-Knausova metoda.

626

Mezi mechanické antikoncepční prostředky patří u mužů kondom1 n. preservativ1, u žen oklusivní pesar2, ostatní druhy pesarii3, tampon4, hubka4 a výplach5. Mezi chemické antikoncepční metody patří používání antikoncepčního želé6 nebo krému6 anebo pěnových tablet7. Některé z těchto prostředků je možno vzájemně kombinovat (např. pesar a <želé).

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93