10

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Základní a obecné pojmy

10

101

Demografie 1 je věda, která studuje lidské populace, zabývá se jejich velikostí, strukturou a vývojem především z hlediska kvantitativního, ale i kvalitativního. Ve statistickém smyslu může termín populace 2 označovat jakýkoli soubor 2, v biologii se populací rozumí soubor jedinců určitého druhu na daném stanovišti. Nej častě ji se však používá termínu populace 3 n. obyvatelstvo 3 k označení souboru obyvatelů 4 určitého území, někdy k označení jeho části (např. populace ve školním věku, populace ve věku pracovním apod.) a pak vhodněji mluvíme o části populace 5n. o populační skupině 5. Někdy rozumíme populací (101-2) nikoli sám soubor, ale jeho rozsah 6, tzn. počet 6 obyvatelů, z kterých se skládá.

  • 1. demografie, podst. ž. — demografický, příd. — demograf,-ka, podst. m., ž.: kdo se zabývá demografickými otázkami. Demografie bývá někdy méně vhodně nazývána populační vědou nebo populacionistikou. Jako přídavné jméno je populační často používáno jako synonymum termínu demografický; demografický však označuje především způsob přístupu ke zkoumání, zatím co populační blíže specifikuje předmět zkoumání.
  • 2. populace, podst. ž. — populační, príd.
  • 3. obyvatel, podst. m. — obyvatelstvo, podst. s.

102

V demografii (101-1) můžeme rozlišit několik oborů, z nichž některé dostaly zvláštní označení. Popisná demografie 1 se zabývá velikostí, geografickým rozložením, strukturou a vývojem populací (101-3), a to ryze popisným způsobem, založeným zejména na empirických datech, která poskytuje demografická statistika 2 (viz 201). Naproti tomu teoretická demografie 3, někdy nazývána také čistá demografie 3, chápe populace z obecného a abstraktního Mediska a zabývá se studiem formálních vztahů mezi různými demografickými jevy. Mezi těmito dvěma obory se nachází analytická demografie (105-2), která rozebírá demografické jevy v konkrétních populacích. Pro označení takovéhoto druhu práce je používán někdy v jiných jazycích výraz demografická studie 4. Souhrn předchozích demografických oborů tvoří kvantitativní demografii 5, která se věnuje kvantitativní stránce populačních jevů.

  • 1. Popisnou demografií chápeme demografii empirickou.

103

Demografie (101-1) obsahuje také studium vztahů mezi populačními jevy na jedné straně a jevy ekonomickými a společenskými na straně druhé: pro tato hlediska používáme názvy ekonomická demografie 1 a společenská demografie 2. Kvalitativní demografie 3 se zabývá speciálně rozložením kvalitativních znaků v populaci, např. znaků intelektuálních, fysických a sociálních. Důležitost studia kvalitativní stránky populací se projevuje tím, že se rozšiřuje počet znaků hledících ke kvalitě v běžné i censové statistice: např. zjišťuje se zralost, porodní váhy a délky, interval mezi porody, zpřesňuje se stále statistika příčin smrti, zjišťuje se stupeň školního vzdělání, plodnost žen, způsob bydlení, charakteristika rodin a jiných reálných kolektivit. Kvalitativní demografie rozvíjí také metodu průzkumů, anket apod., které se stávají neméně důležitým způsobem zjišťování jako tradiční statistika pohybu obyvatelstva a sčítání lidu, domů a bytů (viz 201). Do kvalitativní demografie se zahrnuje demografická genetika 4 n. genetika populace 4. Také lidská ekologie 5, která studuje územní rozložení a organisaci společenství a věnuje pozornost zejména procesům soutěživosti a spolupráce, které se v nich odehrávají a vlivu vnějšího prostředí, má mnoho společného š demografií podobně jako biometrie 6, která se zabývá aplikací statistických metod na studium biologických jevů.

  • 4. genetika, podst. ž. — Nesmíme zaměňovat demografickou genetika s lidskou genetikou, která studuje dědičnost genů u lidí, kdežto demografická genetika se zabývá rozložením kvalitativních znaků v populacích. Terminu genetika populací se používá také pro studium populací ostatních živočichů a rostlin.
  • 5. ekologie, podst ž.
  • 6. biometrie, podst. ž.

104

Demografie zahrnuje také studium demografických teorií1 n. demografických učení 1 (demografických doktrín 1), které se pokoušejí vysvětlit nebo předvídat za určitých podmínek (ekonomických, sociálních a ostatních) vývoj populačních jevů a osvětlit jejich následky. Tyto teorie mohou sloužit za základ pro vypracování populační politiky 2.

  • 1. Demografické teorie někdy přecházejí fakticky v obor vymezený sub 102-3 (teoretická demografie).

105

Historická demografie 1 se zabývá historickým vývojem populací, zpravidla obdobím před existencí pravidelné státní demografické statistiky. Analytická demografie 2 je zaměřena na demografické studium konkrétních populací. K označení části teoretické demografie (102-3), která se zabývá zejména matematickou analysou, se používá výrazu matematická demografie 3. Jedna ze současných demografických škol vytvořila obor potenciální demografie 4 jako teorii životních potenciálů (433-6) a její aplikace.

  • 1. Paleodemografie n. prehistorická demografie se zabývá vývojem predhistoriekých populací především na základě archeologických výzkumů.
  • 2. Někdy, zejména v cizích jazycích, se používá místo termínu analytická demografie výrazu demografická analysa, který však má v češtině poněkud odchylný význam a obvykle označuje přímo vlastní rozborovou činnost, resp. její výsledek.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93