16

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

16

160

V některých případech při statistickém zkoumání určitého jevu nepozorujeme všechny prvky, ale provádíme výběrové šetření 1, při kterém zkoumáme pouze výběrový soubor 2 n. výběr 2. Z jednotek 3 n. prvků 3 základního souboru (161-3) vybereme určitým způsobem výběrové jednotky 4 n. výběrové prvky 4, které representují celý základní soubor. Výběr provádíme podle výběrového postupu 5 n. výběrového plánu 5, který si stanovíme předem.

161

Pravděpodobnostním výběrem 1 n. náhodným výběrem 1 nazýváme takový postup, při kterém jednotlivé prvky jsou určovány náhodně 2. Takový výběr předpokládá, že máme přehled o celém základním souboru 3 a že každý prvek tohoto souboru má stejnou pravděpodobnost, aby byl vybrán. Při prostém náhodném výběru 4 jsou výběrové jednotky vybírány bezprostředně a jednotlivě; jejich počet je dán rozsahem výběru 5. Máme-li prvky základního souboru nějakým způsobem seřazeny, potom provádíme systematický výběr 6, tj. vybíráme každý n-tý prvek, přičemž první vybraný prvek zvolíme náhodně. Jiným druhem náhodného výběru je skupinový výběr 7 n. výběr skupin 7, kdy nevybíráme každou jednotku individuálně, ale vždy určitou skupinu 8 jednotek, např. obec, školní třídu apod.

162

Stratifikovaným výběrem 1 nazýváme takový výběr, při kterém vybíráme určité skupiny prvků 2 základního souboru n. strata 2, o kterých např. předpokládáme, že jsou více homogenní (viz 134-4) než celý základní soubor. Nejčastějším případem stratifikovaného výběru je výběr oblastní 5, který někdy přímo s termínem výběr stratifikovaný zaměňujeme. Nejprve provedeme výběr strat 2 (oblastí) a potom uvnitř těchto strat výběr jednotek, které budeme pozorovat. Takovému výběru říkáme také výběr dvoustupňový na rozdíl od výběru vícestupňového 3, kdy vícekrát vybíráme uvnitř větší skupiny vždy další podskupiny 4, např. provedeme výběr mezi kraji, uvnitř krajů mezi okresy, uvnitř nich mezi obcemi, uvnitř obcí mezi školami a ve školách mezi jednotlivými žáky, jejichž charakteristiky chceme zjišťovat.

  • 2. stratum, podst. s. — straftifikovaný, příd.

163

Smyslem náhodného výběru (161-1) je získat representativní výběrový soubor 1, který by poskytl relativně dobrou charakteristiku základního souboru. Při záměrném výběru 2 n. výběru podle kvót 2 se odhadují podle zkušenosti předem kvóty 3 n. kontingenty 3 jednotlivých homogenních skupin základního souboru; vlastní záměrný výběr se potom provádí tak, aby struktura výběrového souboru odpovídala odhadnutým kvótám.

  • 3. kvóta, podst. ž.; kontingent, podst. m.

164

Termín parametr souboru 1 můžeme použít pro všechny číselné charakteristiky statistického souboru (101-2). Statistickým odhadem 2 (viz 154-2) nazýváme určování parametrů statistického souboru z výsledků výběru. Takové odhady (154-3) jsou zatíženy výběrovou chybou 3, kterou můžeme určit na základě střední kvadratické chyby 4 (standardní chyby 4). Pró vyjádření přesnosti výběru určujeme interval spolehlivosti 5, který vymezuje hranice, ve kterých se s určitou pravděpodobností bude odhadovaná hodnota znaku nacházet. Říkáme, že existuje významný rozdíl 6 mezi dvěma hodnotami, jestliže při dané pravděpodobnosti překročí hranice významnosti 7 n. meze významnosti 7.


* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93