Čeština - první vydání 1965

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.

16

160

V některých případech při statistickém zkoumání určitého jevu nepozorujeme všechny prvky, ale provádíme výběrové šetření¹, při kterém zkoumáme pouze výběrový soubor² n. výběr². Z jednotek³ n. prvků³ základního souboru (161-3) vybereme určitým způsobem výběrové jednotky⁴ n. výběrové prvky⁴, které representují celý základní soubor. Výběr provádíme podle výběrového postupu⁵ n. výběrového plánu⁵, který si stanovíme předem.

161

Pravděpodobnostním výběrem¹ n. náhodným výběrem¹ nazýváme takový postup, při kterém jednotlivé prvky jsou určovány náhodně². Takový výběr předpokládá, že máme přehled o celém základním souboru³ a že každý prvek tohoto souboru má stejnou pravděpodobnost, aby byl vybrán. Při prostém náhodném výběru⁴ jsou výběrové jednotky vybírány bezprostředně a jednotlivě; jejich počet je dán rozsahem výběru⁵. Máme-li prvky základního souboru nějakým způsobem seřazeny, potom provádíme systematický výběr⁶, tj. vybíráme každý n-tý prvek, přičemž první vybraný prvek zvolíme náhodně. Jiným druhem náhodného výběru je skupinový výběr⁷ n. výběr skupin⁷, kdy nevybíráme každou jednotku individuálně, ale vždy určitou skupinu⁸ jednotek, např. obec, školní třídu apod.

162

Stratifikovaným výběrem¹ nazýváme takový výběr, při kterém vybíráme určité skupiny prvků² základního souboru n. strata², o kterých např. předpokládáme, že jsou více homogenní (viz 134-4) než celý základní soubor. Nejčastějším případem stratifikovaného výběru je výběr oblastní⁵, který někdy přímo s termínem výběr stratifikovaný zaměňujeme. Nejprve provedeme výběr strat² (oblastí) a potom uvnitř těchto strat výběr jednotek, které budeme pozorovat. Takovému výběru říkáme také výběr dvoustupňový na rozdíl od výběru vícestupňového³, kdy vícekrát vybíráme uvnitř větší skupiny vždy další podskupiny⁴, např. provedeme výběr mezi kraji, uvnitř krajů mezi okresy, uvnitř nich mezi obcemi, uvnitř obcí mezi školami a ve školách mezi jednotlivými žáky, jejichž charakteristiky chceme zjišťovat.

• 2. stratum, podst. s. — straftifikovaný, příd.

163

Smyslem náhodného výběru (161-1) je získat representativní výběrový soubor¹, který by poskytl relativně dobrou charakteristiku základního souboru. Při záměrném výběru² n. výběru podle kvót² se odhadují podle zkušenosti předem kvóty³ n. kontingenty³ jednotlivých homogenních skupin základního souboru; vlastní záměrný výběr se potom provádí tak, aby struktura výběrového souboru odpovídala odhadnutým kvótám.

• 3. kvóta, podst. ž.; kontingent, podst. m.

164

Termín parametr souboru¹ můžeme použít pro všechny číselné charakteristiky statistického souboru (101-2). Statistickým odhadem² (viz 154-2) nazýváme určování parametrů statistického souboru z výsledků výběru. Takové odhady (154-3) jsou zatíženy výběrovou chybou³, kterou můžeme určit na základě střední kvadratické chyby⁴ (standardní chyby⁴). Pró vyjádření přesnosti výběru určujeme interval spolehlivosti⁵, který vymezuje hranice, ve kterých se s určitou pravděpodobností bude odhadovaná hodnota znaku nacházet. Říkáme, že existuje významný rozdíl⁶ mezi dvěma hodnotami, jestliže při dané pravděpodobnosti překročí hranice významnosti⁷ n. meze významnosti⁷.