30

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Stav a struktura obyvatelstva

30

301

Zkoumáním stavu obyvatelstva (201-5] rozumí se zkoumání rozmístění obyvatelstva 1 a zkoumání struktury obyvatelstva (144-4). Obyvatelstvo (101-3) žije na určitém území 2, sledujeme jeho územní rozložení 3 n. geografické rozložení 3 n. prostorové rozložení 3, tj. způsob, jak je obyvatelstvo rozmístěno.

302

Uzemí (301-2), na němž obyvatelstvo žije, může býti členěno na územní části 1, územní jednotky 1 n. územní oblasti 1 podle různých hledisek. Demografické statistiky jsou často zpracovávány podle správních oblastí 2 n. správních jednotek 2 (viz 303); někdy se také sleduje rozdělení obyvatelstva podle krajů 3 n. oblastí 3 a zón 4 n. pásem 4, definovaných podle hledisek zeměpisných, ekonomických nebo sociologických. Pojmy kraj a. zóna mohou vyjadřovat území velmi rozličné velikosti, která mohou, ale nemusí odpovídat správním jednotkám. Výrazu přirozený kraj 5 n. přirozená oblast 7 se může užívat někdy ve smyslu přirozené územní jednotky vymezené určitým způsobem (např. klimaticky, ekologicky, přírodně). Území státu (305-3) může býti rozděleno na ekonomické kraje 6 n. ekonomické oblasti 6.

  • 2. Ve stejném smyslu se používá termínu administrativní oblast.

303

V Československé socialistické republice jsou tyto administrativní jednotky: obec, okres, kraj, republika. Území slovenských krajů se nazývá Slovensko. Obec se skládá z jedné nebo několik osad, které však nemají vlastní správu. Osada se může členit ještě na menší územní jednotky, totiž místní části. Ani ty nemají vlastní správu. Osady a místní části jsou dnes pouhé zeměpisné pojmy; představují převážně někdejší samostatná sídla, která byla sloučena ve větší obce. Území obce spravuje místní národní výbor. O tom, která obec může mít městský národní výbor, rozhoduje krajský národní výbor. Některá větší města se člení na městské obvody, městské čtvrti nebo městské části. V ČSSR neexistuje právní dělení obcí na obce městského typu a ostatní obce. Při sčítání lidu v r. 1961 však bylo použito statistického členění na obce městského typu (města, malá města, aglomerované obce) a venkovské obce (všechny ostatní obce). Klasifikaci vypracoval pro potřeby třídění sčítání lidu, domů a bytů býv. Státní úřad statistický jako interní klasifikační pomůcku. Zařazení do příslušného typu bylo provedeno podle velikosti obce, počtu obyvatelstva, vybavení obce, podle její funkce atd.

304

Obyvatelstvo se nazývá usedlé 1, bydlí-li v trvalých obydlích (120-1), kočovné 2 n. nomádské 2, jestliže se pohybuje z místa na místo uvnitř určitého území a polokočovné 3, jestliže je na přechodu k životu usedlému. V některých zemích jsou z částí území vytvořeny reservace 4, kde žijí skupiny původního obyvatelstva podle svých starých zvyklostí (viz 814-5*).

  • 2. nomád, podst. m. — nomádský, príd. — nomádství, podst. s.

305

Termín země 1 označuje území (301-2), termín národ 2 označuje zpravidle souhrn lidí historicky spjatých společnou ekonomikou, kulturou a řečí, žijících na jednom území; termín stát 3 označuje politický celek; protože pak je úzká vzájemná vazba mezi zemí, národem a státem, stává se často, že se tato tři slova v některých jazycích při užívání zaměňují. Od státu v předchozím smyslu, kterým rozumíme suverénní stát, je třeba lišit členský stát 5 federativního státu 4, který si může zachovat určitou zákonodárnou moc, nemá však již politickou svrchovanost. Pojem území 6 ve smyslu teritorium 6 se kryje někdy s pojmem příbuzným pojmu státu; užívá se ho pro dřívější koloniální území, která nyní dosáhla více nebo méně úplné samostatnosti; v tomto směru se rozlisují samosprávná území 7 a nesamosprávná ázemí 8 (autonomní teritoria 7 a neautonomní teritoria 8).

306

Obyvatelstvo bydlí zpravidla v domech, které jsou většinou postaveny vedle sebe souvislým zastavěním prostoru nebo také osamoceně. Místo, na němž lidé bydlí a které je odděleno nezastavěným prostorem (v ČSSR aspoň 400 m) od jiných takových míst, se nazývá sídlo 1 n. lokalita 1; někdy se těchto termínů užívá jako synonyma pro obec, ač mají obecnější význam. Sídla můžeme rozlišovat na samoty 2 —- 1 až 3 obydlené domy — a vísky 2, které tvoří nejmenší venkovská sídla 3. Větším venkovským sídlem je ves 3 n. vesnice 3, ve kterých je možno sledovat již určitou ekonomickou diferenciaci obyvatelstva. Od venkovských sídel se svou ekpnomickou funkcí liší městská sídla 4 n. města 4, převážně nezemědělského charakteru. Právní řád v různých státech — a z historických důvodů dokonce i v různých částech téhož státu — přiznává charakter obce (právní subjektivitu) různě velkým lokalitám. Proto je důležité při mezinárodním srovnávání uvažovat průměrnou plochu a populační velikost obce. Na území jedné obce může být buď jen jeden shluk domů nebo mohou být mimo něj i samoty a vísky. Někdy i jeden shluk domů mohou tvořit dvě právně samostatné obce. Různým typům obcí je zpravidla přiznán různý stupeň samosprávy. Město, kde sídlí vláda, se nazývá hlavní město 5. Hlavní sídlo určité územní oblasti (302-1), obvykle z hlediska administrativního, ev. i v jedné obci, se nazývá správním střediskem 6. Velká města se dělí na městské obvody 7 n. městské čtvrti 7 n. městské části 7.

  • 3. Pro větší vesnici, která měla právo výročních trhů, se užívalo dříve názvu městys (městečko).

307

Městská sídla (306-4) se vyvíjejí často faktickým slučováním sousedních lokalit, které ztrácejí postupně svou funkční autonomii. Tento proces končí vznikem aglomerace 1 několika sídel, která si zachovávají správní autonomii. U velkých aglomerací rozlišujeme jádro aglomerace 2 a předměstí 3. Souměstí 4 (konurbace 4) je naproti tomu organický celek tvořený několika aglomeracemi, z nichž každá si zachovala svou individualitu.

  • 1. Termín aglomerace se někdy používá ve smyslu seskupení, např. aglomerace domů; u nás se označuje běžně jako sídlo.
  • 3. Dnes se často za předměstí označují nesprávně části měst, které původně byly samostatnými předměstskými obcemi.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93