Čeština - první vydání 1965

Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire. Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.

31

310

Ve sčítání lidu (202-1) se rozlišuje mezi bydlícím obyvatelstvem¹ a přítomným obyvatelstvem² (přítomným v obci v den sčítání). Bydlící obyvatelstvo se skládá z bydlících přítomných osob³ (tj. přítomných v místě jejich stálého bydliště v den sčítání), z bydlících dočasně nepřítomných⁴ (tj. nepřítomných v jejich stálém bydlišti v okamžiku sčítání). Přítomné obyvatelstvo se skládá z bydlících osob přítomných a z osob nebydlících, ale dočasně přítomných⁵ (tj. v obci v den sčítání). Tyto dva způsoby sčítání obyvatelstva (101-3) nevedou k týmž výsledkům. Bydlištěm⁶ se rozumí místo, kde osoba obvykle bydlí. Obyvatelstvo bydlící v ústavech (viz 110-5) tvoří ústavní obyvatelstvo⁷. Sčítání osob bez stálého bydliště⁸ nebo osob bez obydlí⁸ upravují zpravidla zvláštní předpisy.

• 1. legální obyvatelstvo, právní obyvatelstvo, obyvatelstvo de jure; tyto termíny mají také někdy svůj specifický význam; důležitým termínem starších sčítání lidu bylo domácí obyvatelstvo.
• 2. faktické obyvatelstvo, obyvatelstvo de facto.
• 6. bydliště, podst. — bydlící, příd. — obyvatel, podst. V případě, že má někdo několik bydlišť, je možno odlišit stálé bydliště a vedlejší bydliště. V CSSR se za stálé bydliště považuje zpravidla trvalé bydliště, ve kterém je osoba přihlášena k trvalému pobytu podle platných předpisů; podle trvalého bydliště je také v ČSSR vymezeno bydlící obyvatelstvo.

311

Demografická statistika dává zpravidla výrazům venkovská obec¹ a městská obec² zvláštní význam, odvozený z klasifikace obcí podle určitých kritérií, lišících se v jednotlivých zemích, a to podle počtu obyvatelstva, důležitosti hlavní aglomerace, zastoupení zemědělského obyvatelstva (359-2) atd. Podle charakteru obcí rozlišujeme venkovské obyvatelstvo³ nebo městské obyvatelstvo⁴, jde-li o obyvatele venkovských obcí nebo městských obcí; mezinárodní srovnání těchto skupin obyvatelstva je velmi obtížné pro rozdíly v jejich vymezení.

• 3. venkovský, příd. — povenkovšťování, podst. s. n. ruralisace, podst. ž. vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího na venkově. Nesměšovat venkovské obyvatelstvo a zemědělské obyvatelstvo (359-2).
• 4. městský, příd. — poměšťování, podst. s. n. urbanisaee, podst. ž.: vzrůst zastoupení obyvatelstva žijícího v městech.

312

Intensita zalidnění¹ se měří často lidnatostí² n. hustotou zalidnění² (hustotou obyvatelstva²), tj. poměrem počtu obyvatelů k velikosti území, na němž obyvatelstvo žije. Tento ukazatel, který se někdy nazývá obecná hustota² na rozlišení od hustot uvedených níže (viz 313), se vyjadřuje zpravidla počtem obyvatelů na 1 km² (ev. na 1 ha, je-li zalidnění vysoké, zejména v aglomeracích). Rozptýlení obyvatelstva³ závisí na způsobu osídlení⁴ — sevřeném nebo rozptýleném — na velikosti sídel a na jejich vzájemné vzdálenosti. Někdy se vypočítává střed obyvatelstva⁵ určitého území jako analogie fysikálního pojmu těžiště plochy, kdy přičítáme stejnou váhu všem jedincům v obyvatelstvu.

• 2. hustota, podst. ž.; lidnatý, příd.; hustě osídlený, zalidněný
• 3. rozptýlení, podst. s. — rozptýlený, příd.

313

Různé srovnávací ukazatele hustoty¹ (n. specifické ukazatele hustoty¹) dovolují srovnávat intensitu zalidnění (312-1) různých území nejen z hlediska celkové rozlohy. Zmiňme se zvláště o hustotě na jednotku obdělatelné půdy² a zemědělské hustotě³ n. hustotě zemědělského obyvatelstva na jednotku obdělatelné půdy³. Někdy jsou podobné ukazatele vypočítávány na jednotku obdělávané půdy⁴ místo na jednotku obdělatelné půdy⁵. Lze uvažovati také o maximální hustotě⁶ n. potenciální hustotě⁶ a hustotě optimální⁷, jež odpovídají maximálnímu počtu obyvatelštva a optimálnímu počtu obyvatelstva příslušného území (viz 904).