61

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

61

610

Porody jsou někdy klasifikovány podle legitimity 1. Obecně je tato klasifikace závislá na rodinném stavu matky v době početí nebo v době porodu. Přísně vzato, může být legitimní dítě 2 n. manželské dítě 2 definováno jako dítě, jehož otec a matka žili spolu v manželství v době jeho početí, a legitimní narození 3 je porod takového dítěte; ostatní jsou nelegitimní narození 4 a děti z nich jsou nemanželské n. mimomanželské. Obecně se však za manželské považují i děti, které sice vzešly z předmanželských koncepcí 5 n. předmanželských početí 5 (tj. koncepcí uskutečněných před sňatkem), avšak jejich rodiče uzavřeli sňatek ještě před jejich narozením. Nemanželské dítě 6 n. nelegitimní dítě 6 je pak obecně takové dítě, jehož rodiče nebyli v době jeho narození nebo početí formálně spojeni sňatkem. Takové nemanželské dítě může být podle některých právních systémů svým otcem uznáno 7 (aniž otec a matka uzavřou sňatek) nebo legitimováno 8 (zejména uzavřením sňatku mezi otcem a matkou). Předpisy o těchto právních aktech se v jednotlivých zemích značně liší. Legitimací 9 n. legitimováním 9 stává se nemanželské dítě legitimním, tj. může tímto právním aktem získat některá či všechna práva manželsky zrozeného dítěte. V ČSSR není od r. 1950 (vydání rodinného zákona č. 265/1949 Sb.) právního rozdílu mezi dětmi narozenými v manželství a mimo manželství a nemá proto smysl právně lišit legitimní a nelegitimní děti, neboť práva všech dětí jsou stejná. Z demografického hlediska má však i nadále smysl rozlišování dětí manželských a nemanželských (mimomanželských), neboť oboje se narodily a vyrůstají v jiných životních podmínkách. Stejná práva neznamenají ještě stejné podmínky.

  • 5. Předmanželské (prenupciální) dáti jsou děti narozené v manželství, avšak během prvních 9 měsíců po uzavření manželství. Poněvadž z dětí narozených ve 3. čtvrtletí po sňatku může být část dětí narozených předčasně a tudíž počatých po sňatku, pokládají se zpravidle za předsňatkové děti jen ty, které se narodily během prvních 7 měsíců po sňatku.
  • 6. Fakticky je ilegitimní také dítě, které vzejde z cizoložných styků (cizoložných poměrů), tj. ze vztahu mezi vdanou ženou a jiným mužem než jejím manželem; většinou však takové dítě není jako ilegitimní registrováno. Záleží na tom, zda manžel matky své otcovství úspěšně popře. Takové děti bývají v jiných jazycích označovány jako mimomanželské n. vněmanželské. Z tohoto hlediska je pojem mimomanželské děti užším případem pojmu nemanželské děti.
  • 7. uznati, slov.
  • 8. legitimovati, slov. — legitimace, podst. ž. — legitimní, příd. — legitimita, podst. ž.

611

Narození jsou klasifikována podle pořadí dítěte 1, tj. děti prvního pořadí, druhého pořadí atd. (nebo stručně, první, druhé a další děti). Pořadí dítěte může být určeno podle počtu dětí z nynějšího manželství 2 anebo podle počtu všech dětí narozených matce 3. Pořadí dítěte se obvykle určuje jen podle počtu živě narozených, avšak někdy se výjimečně berou v úvahu i mrtvě narozené děti (tj. pozdní foetální úmrtí). Analogicky lze zavést klasifikace podle pořadí porodů 4, kdy se berou v úvahu všechna těhotenství, která trvala nejméně 20 až 28 týdnů, a kdy se uvažuje porod vícerčat jako jediný porod (603-4). Podobně lze klasifikovat i pořadí těhotenství 5, kdy se uvažují všechna známá otěhotnění. Ženy mohou být rozdělovány podle počtu porodů 6 na prvorodičky 7 (n. primipary 7) a vícerodičky 8 (n. multipary 8). Žena, která dosud nerodila, může být označována jako nerodička 9 n. nullipara 9.

612

Ke zkoumání rytmu porodů 1 v manželství se zjišťují intervaly porodů 2 n. porodní intervaly 2. U prvního dítěte je to doba od sňatku k narození prvního dítěte, tj. prvoporodní interval 3, u dalších dětí doba od předchozího porodu, tj. meziporodní interval 4. Sleduje se také doba od sňatku k narození n-tého dítěte 5. Konkrétní rytmus porodů může být chtěným výsledkem regulace plodnosti; jde pak o jakési načasované porody 6. Mezitěhotenske období 7 čili období mezi těhotenstvími 7 je doba mezi jedním porodem (603-4) nebo potratem (603-5) a následujícím početím (602-1). Šestinedělí (603-6) není někdy do tohoto období započítáváno.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93