70

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Měna a reprodukce obyvatelstva

70

701

Pod pojmem měna obyvatelstva (201-6) rozumíme způsob, jakým se obyvatelstvo (101-3) mění střídáním generací (116-1), z kterých se skládá, a v důsledku vnějšího stěhování (802-1). Změny v počtu (101-6) obyvatelstva nazýváme populační růst 1. Obyvatelstvo ubývající 2negativní růst 3. Rozlišujeme populace uzavřené 4, které nemají žádnou vnější migraci a jejichž růst je výsledkem pouze rozdílu mezi počtem narozených a zemřelých, a populace otevřené 5,; kde může působit také migrace. Celkový přírůstek 6 otevřené populace můžeme rozložit na přírůstek, který je výsledkem vnějších migrací (802-1), a na přirozený přírůstek 7 (viz 201-7), jehož výsledkem je bilance přirozené měny 8 n. bilance narozených a zemřelých 8. Výsledek této bilance je vyjádřen jako přebyíek narozených nad zemřelými 8; se záporným znaménkem značí úbytek.

  • 6. Růstem populace myslíme děj, kdežto přírůstkem výsledek tohoto děje. V odb. vyjádření mohou být oba kladné i záporné. Záporný růst a přírůstek můžeme označit jako ubývání populace, resp. populační úbytek.

702

Intensita populačního růstu (701-1)) během daného období může být vyjádřena mírou celkového přírůstku 1 n. celkovou přírůstkovostí 1 n. též poměrným celkovým přírůstkem 1 za toto období. Tuto míru vypočteme tak, že vydělíme celkový přírůstek (701-6) obyvatelstva za určité období středním stavem obyvatelstva; zpravidla ji vyjadřujeme v promilích. Někdy je celkový přírůstek vztažen k počtu obyvatelstva na začátku období a pak vyjadřuje rychlost populačního růstu (zejména při interpolaci a extrapolaci). Podobně vypočítáváme roční míry celkového přírůstku 2 n. celkovou roční přírůstkovosi 2 obyvatelstva. Při analyse víceletého populačního vývoje předpokládáme nejčastěji exponenciální růst obyvatelstva. Takové obyvatelstvo, které početně roste v čase podle exponenciální funkce, označuje se jako exponenciální populace 3. Míra přirozeného přírůstku 4 (n. přirozená přírůstkovost 4) (viz 701-7) je definována jako poměr přebytku živě narozených nad zemřelými (viz 701-8) k průměrnému počtu obyvatel za příslušné období. Může být vypočtena jako rozdíl mezi mírou živorodnosti (630-2) a mírou úmrtnosti (401-4). Vitální index 5 je poměr živě narozených k počtu zemřelých za určité období, nejčastěji roční. Tento ukazatel je stále méně používán.

  • 1. Míra přírůstku bývá vyjádřena jako poměrný přírůstek na 1000 obyvatelů. Mluvíme-li však pouze o přírůstku, myslíme tím jeho velikost v absolutním vyjádření.
  • 3. Exponenciální populace, která vychází z geometrické progrese růstu, bývá někdy také nazývána v cizí literatuře malthusovská populace.

703

Jestliže určitá uzavřená populace (701-4) vykazuje po určitou dobu stálou úroveň specifických plodností a úmrtností, pak její poměrný přírůstek (702-1) je také stálý a obyvatelstvo směřuje k neměnné věkové struktuře (325-6), k stabilnímu obyvatelstvu 2, které má stabilní přirozený přírůstek označovaný jako koeficient progresivnosti 1 stabilního obyvatelstva a stabilní věkové složení 3. Taková stabilní populace 2 je nezávislá na výchozí věkové struktuře 4, závisí pouze na úrovni úmrtnosti a plodnosti a roste exponenciálně. Koeficient progresivnosti (703-1) charakterisuje potenciální růst 5 pozorované populace, daný úrovní specifických plodností a úmrtností s vyloučením vlivu skutečné věkové struktury. Stabilní populaci, jejíž koeficient progresivnosti se rovná nule, nazýváme stacionární populací 6. Stacionární populace má nejen neměnnou relativní věkovou strukturu, ale i stálý počet osob v každé věkové skupině. Tento počet je dán integrálem funkce dožívajících omezeným horní a dolní věkovou hranicí dané věkové skupiny (431-433). Populaci, která početně roste v čase podle logistické funkce, nazýváme logistickou populaeí 7. Poměrný přírůstek takové populace se po dosažení maxima zmenšuje v lineární závislosti na jejím počtu a směřuje asymptoticky k nule.

  • 1. Koeficient progresivnosti stabilního obyvatelstva je někdy nazýván Lotkův koeficient, ač priorita formulace stabilního obyvatelstva náleží Bortkiewiczovi.
  • 2. Stabilní populace má také stabilní porodnost a stabilní úmrtnost.
  • 6. Teorie logistické populace je příkladem formálního přístupu ke zkoumání populačních jevů a v praxi nebyla potvrzena; při analyse populačního vývoje může však mít pomocný význam.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93