81

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

81

810

Dobrovolná migrace 1 (n. chtěná migrace 1) je takové stěhování, které vyplývá z vlastní iniciativy migranta. Protiproudem emigrace (802-4) — obvykle slabším — je reemigrace 2, kdy dřívější emigranti se po určité době nepřítomnosti vracejí do své mateřské země. Je-li takováto akce organisována státní mocí, mluví se obvykle o repatriaci 3. Repatriace mívají ráz hromadných přesidlovacích akcí prováděných na náklady státu na rozdíl od reemigrace.

811

Individuální migraci 1 je třeba odlišovat od kolektivní migrace 2, kdy se stěhují skupiny jednotlivců či rodin společně. Pokud jde o zvlášť veliký počet migrantů, mluví se obvykle o hromadné migraci 3 n. masové migraci 3. Termínu exodus 4 n. útěk 4 se může užít k označení náhlých hromadných migrací, vyvolaných např. neočekávanou přírodní katastrofou (zemětřesení, zátopy, sopečná činnost apod).

812

Opakem dobrovolné migrace (810-1) je nedobrovolná (násilná, vynucená) migrace 1, kdy jsou jednotlivci donucováni ke stěhování veřejnou mocí ať přímo či nepřímo. Jedním z typů nedobrovolné migrace je vyhoštění 2, kdy jednotlivec či určitá skupina osob je donucena opustit místo dosavadního pobytu. Termínu evakuace 3 (vyklizení 3) se užívá pro označení plánovitého vysídlení všeho obyvatelstva určité oblasti s cílem uchránit je před důsledky nějaké přírodní katastrofy (zemětřesení, povodně apod.) nebo válečných událostí (pohyb fronty, nebezpečí bombardování apod.). Uprchlík 4 sice obvykle opustil svou vlast ze své vůle, avšak pod tlakem toho, že setrvání v zemi pro něj znamenalo nebezpečí pronásledování (persekuce). Vyhnanee 5 n. vysídlenec 5 je osoba, která byla veřejnou mocí (např. z politických či rasových důvodů) donucena opustit mateřskou zemi (tj. zemi svého původu). Mezi takovéto pohyby patří různé typy přesídlovacích či vysídlovacích akcí, které souhrnně nazýváme transfery obyvatelstva6 n. přesuny obyvatelstva 6; zvláštním případem takového přesunu je výměna obyvatelstva 7.

  • 2. Vedle termínu vyhoštění, který označuje spíše právní donucení k opuštění země pobytu, užívá se též termín deportace, který označuje případ, kdy je zmíněný právní akt doprovozen přímo fysickým donucením opustit zemi. K deportaei dochází tehdy, odmítá-li vyhoštěný dobrovolně opustit zemi, anebo chce-li mít veřejná moc plnou záruku, že vyhoštěný (vyhoštěnec) skutečně zemi opustil (zejména u kriminálních živlů, ale mnohdy i u politických vyhoštěnou). Termínu deportace se používá zejména ve spojení s vynucenými pohyby jednotlivců, někdy však také pro označení hrubě násilných hromadných transferů.
  • 5. Termín vyhnanee je definován v hořejším textu (týká se především jednotlivců resp. jednotlivých menších skupin), zbylé vyžadují bližší objasnění. Termín vysídlenec označuje obvykle účastníka odsunu obyvatelstva, termín přesídlenec označuje účastníky výměny obyvatelstva, repatriačních akcí apod. Přesídlení obyvatelstva může probíhat i v rámci hranic státu. Z uvedeného vyplývá, že transfery nemusí být vždy nedobrovolnou akcí; jsou však vždy organisovanou akcí, čímž se liší od spontánních migrací (810). Termín bezdomovec označuje obvykle osobu bez státní příslušnosti, požívající zvláštních práv (Nansenovský pas apod.).
  • 6. Zvláštními typy přesídlení je 'odsun obyvatelstva (jednostranná akce} a výměna obyvatelstva (dvoustranná akce).

813

Proces, kterým se přistěhovalci přizpůsobují podmínkám nového prostředí, je postupný a je ho možno zkoumat z různých hledisek. Náturalisace (351-1) je získání státní příslušnosti; důležité je ekonomické přizpůsobení novému prostředí n. akomodace 1, přizpůsobení kulturní n. adkulturace 2 a plné sociální splynutí s novým prostředím n. asimilace 3.

814

Pokud imigranti (802-3) z určité oblasti zůstanou v novém bydlišti uzavřeným celkem s původním jazykem, kulturou a zvyky, utvořili kolonii 1 (osadu 1), Je-li tato oblast osídlena, vzniká problém soužití 2 n. koexistence 2 obou populací: doiriácího obyvatelstva a přistěhovalého obyvatelstva. Toto. soužiti může časem vést bud ke splynutí 3 obou populací, přičemž jejich rozdílné znaky postupně mizí, nebo k pohlcení 4 jedné populace druhou; krajní případ soužití dvou populací je segregace 5, kdy obě tyto populace žijí vedle sebe, avšak jsou násilně odděleny přehradami společenských předsudků nebo dokonce zákonnými předpisy.

  • 1. Kolonii v tomto smyslu tvoří každá etnická skupina, žijící uprostřed cizího národa, pokud se do tohoto prostředí dostala migrací (obvykle hromadnou]. Kolonií není tedy národnostní menšina. Každá takováto kolonie po čase obvykle splývá s okolím. Kolonií jsou však častěji označována osídlená nová teritoria, která jsou vesměs uchvácenou částí cizího uzemí. Zejména v tomto smyslu se užívá i odvozených termínů jako kolonisace, kolonialismus apod. V takovýchto koloniích existuje obvykle živná půda pro rasistickou ideologii a z toho vyplývající skrytou či otevřenou politiku segregace (814-5). Někdy se kolonisací rozumí též tzv. vnitřní kolonisaee jako důsledek pozemkové reformy.
  • 5. Segregace je přímý projev rasistických předsudků, ať nově usedlého nebo domácího obyvatelstva. Předchůdcem současného vynuceného odděleného života barevného obyvatelstva v některých současných rasistických státech je stejně vynucený oddělený život židovského obyvatelstva ve středověké Evropě. V tomto smyslu jsou reservace (304-4) moderními ghetty. Od segregace lze v krajních případech dojít až k tomu, že konflikt mezi dvěma pjopulacemi vede Ke genocidiu, tj, vyhlazování jedné populace druhou.

815

Migrační politika 1 je jedním z aspektů celkové populační politiky. Mnohé státy omezují přistěhovalectví cizích příslušníků svými přistěhovaleekými zákony 2, které obsahují opatření pro výběrovou imigraci 3, tj. pro přistěhování pouze osob žádoucích z hlediska imigrační politiky. Některé státy zavedly systém kvót 4(systém kontingentů 4), kterým je určen pro každý stát počet osob, které se z něho mohou ročně přistěhovat. Tyto kontingenty jsou stanoveny podle zemí původu 5. Opatření, mající ovlivnit znovurozsídlení 6 populace uvnitř státních hranic (tzv. politiku vnitřního osidlování) lze považovat za součást celkové migrační politiky; opatření mající ovlivnit vnitřní migraci jsou však většinou jen nepřímá a proto i méně účinná.


* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93