The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

Domácnost: Porovnání verzí

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání
(Zdeněk Pavlík 1965)
(Zdeněk Pavlík 1965)
 
Řádka 166: Řádka 166:
  
 
<noinclude>
 
<noinclude>
[[cs-I:domácnost]] [[ar-I:أسرة المعيشية]] [[de-I:Haushalt]] [[en-I:household]] [[es-I:familia]] [[fi-I:talouskunta]] [[fr-I:ménage]] [[it-I:fuoco]] [[pl-I:gospodarstwo]] [[pt-I:FAMÍLIA]] [[ru-I:Хозяйство]]  
+
[[cs-I:domácnost]] [[ar-I:أسر الخاصة]] [[de-I:gewöhnlicher Haushalt]] [[en-I:private household]] [[es-I:familia]] [[fi-I:yksityisruokakunta]] [[fr-I:ménage ordinaire]] [[it-I:convivenza di carattere familiare]] [[pl-I:gospodarstwa rodzinne]] [[pt-I:FAMÍLIA única]] [[ru-I:Частное хозяйство]]  
 
</noinclude>
 
</noinclude>
 
{{DEFAULTSORT:Domacnost}}
 
{{DEFAULTSORT:Domacnost}}

Aktuální verze z 22. 2. 2010, 12:22

Domácnost  (domácnost, podst. ž.)


Hlavní statistické jednotky1, jichž se užívá v demografii, jsou jednak jednotky abstraktní, což jsou události (201-3), jednak jednotky konkrétní, jimiž jsou fyzická osoba2 n. člověk2 nebo reálné kolektivity, např. rodina, domácnost, sídlo, obec, národ. Hlavní charakteristiky reálné kolektivity jsou: žije na určitém prostoru, má právní organisaci a aspoň nějakou autonomii a vyznačuje se kolektivním vědomím a sebevědomím; od reálných kolektivit je nutno odlišit pouhé statistické soubory (101-2) vznikající sčítáním (např. kojenci, ženy ve věku 15--49 let] a fiktivní, hypothetické soubory (viz 713-3). Ve stejném smyslu jako člověk (110-2) se někdy ve starších pramenech používá také termínu duše2, hlava2. Statistickou jednotkou charakteru hospodářského a společenského je domácnost3; skládá se z osob, které žijí společně, nej-častěji v jednom bytě. Definice domácnosti se liší podle zemí. V zájmu mezinárodního srovnání je doporučeno vymezit domácnost4 či censovou domácnost4 jako skupinu osob, které žijí v jednom bytě a společně hospodaří. Skupina osob společně bydlících a společně se stravujících v různých sociálních ústavech, vězni-. cích, internátech, kasárnách apod. bývá označována jako ústavní domácnost5. Jedna osoba žijící samostatně může tvořit jednočlennou domácnost6 n. domácnost jednotlivce6 bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu sice samostatně hospodařící, ale žijící společně v jednom bytě s dalšími osobami. Podnájemníci7'podnájemníci8 obývají obvykle místnost opatřenou nábytkem; mohou být zahrnuti nebo vyjmuti z domácnosti, které tato místnost patří.

  • 4. Od domácnosti je nutno odlišovat rodinu (112-1). Československá statistika rozlišuje domácnosti rodinné a ostatní (nerodinné). Rodinné pak dělí na úplné (dva manželé i bez dětí), a neúplné n. kusé (jeden z manželů alespoň s jedním dítětem). Dále se rozlišuje též bytová domácnost (dříve též bytová strana), kterou tvoří skupina osob společně bydlících bez ohledu na to, zda také společně hospodaří.
  • 7. , 8 Podnájemník dostává někdy v domácnosti nejen byt, ale také stravu za peněžní úplatu (denní pensi). Tento způsob je nejčastější v kolektivních ubytovacích podnicích. V některých cizích jazycích bývá mezi oběma druhy podnájemníků terminologické rozlišení. Podnájemník netvoří domácnost ve smyslu 110-6.


More...