The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

20

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva

20

201

Statistika stavu obyvatelstva1 a statistika pohybu obyvatelstva2 jsou dvě základní oblasti statistiky obyvatelstva n. demografické statistiky (102-2). První zkoumá obyvatelstvo staticky (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická statika) a dává obraz o obyvatelstvu k danému časovému okamžiku; opírá se hlavně o konkrétní statistické jednotky (110-1), jako jsou domácnosti (110-3), jednotlivé osoby (110-2) apod. Druhá se zabývá neustálými změnami, kterým obyvatelstvo podléhá, a pojednává o demografických událostech3, jako jsou porody, sňatky, úmrtí, zmény bydliště apod.; tedy pojednává o vývoji obyvatelstva4 n. populačním vývoji4, n. dynamice obyvatelstva4 (proto též celý tento směr zkoumání bývá označován jako demografická dynamika). Hlavními prameny údajů o stavu obyvatelstva5 jsou sčítání lidu (202-1). Základním pramenem údajů při zkoumání pohybu obyvatelstva6 n. měny obyvatelsva6 nazývaného někdy též celkovým pohybem obyvatelsva je běžná evidence obyvatelstva. Podrobněji je možné rozlišovat přirozený pohyb obyvatelstva7, který nezahrnuje pohyb mezi populacemi, a mechanický pohyb (803-1) obyvatelstva n. stěhování obyvatelstva, které logicky tvoří součásti celkového pohybu.

  • 6. Termín pohyb obyvatelstva byl původně a je dosud používán pro označení geografických pohybů obyvatelstva, avšak jeho význam se v současné literatuře rozšířil i na označení pohybu (změn] obyvatelstva v čase. Pro úplnost se někdy uvažuje ještě třetí druh „pohybu” obyvatelstva; sociální pohyb (resp. sociálně-právní) n. sociální migrace, který zahrnuje změny v sociální struktuře obyvatelstva.

202

Sčítání lidu1 n. soupisy obyvatelstva1 (populační censy1) mají podat informace o stavu obyvatelstva (201-5) k určitému okamžiku. Obvykle jsou všichni obyvatelé určité země sčítáni najednou; takový census nazýváme všeobecným soupisem2. Někdy se však sčítání týká jen části obyvatelstva (např. jen osoby evropského původu), nebo jen části území; v takovém případě mluvíme o dílčím soupisu3. Termíny sčítání a soupis se mají používat výhradně pro vyčerpávající šetření4 tj. označují šetření, ve kterých byli sečteni všichni příslušníci sledovaného obyvatelstva, ev. jeho vymezené části. Dílčí soupisy musíme odlišovat od výběrových šetření5 (viz 160). Soupisům často předchází zkušební sčítání6 (sčítání na zkoušku6).

  • 4. V češtině není toto terminologické rozlišení v praxi vždy tak striktně dodržováno. Setkáváme se např. se spojeními výběrový soupis n. mikrocensus pro označení nevyčerpávajících šetření, obvykle však jde o výběrová šetření velkého rozsahu. Termín soupis je obecnější než termín sčítání. Druhým termínem označujeme jen velké, obvykle celonárodní sčítací akce.

203

V některých cizích jazycích se rozlišuje sčítání1 (enumerace1) jako akce mající za cíl pouhé zjištění úhrnného počtu obyvatelstva a soupis2 (výčet2) jako akce, která většinou má za cíl pořídit také seznam3. Anketou4 n. průzkumem4 rozumíme šetření se speciálním předmětem zkoumání a tím i s omezeným okruhem možných informátorů; dotazy v anketě nemusí být kladeny jen na číselné informace. Terénní průzkum5 je šetření, při kterém získáváme informace přímým ústním dotazem6. Při korespondenčních průzkumech7 jsou dotazníky (206-3) rozesílány sčítaným osobám (204-1) poštou spolu se žádostí, aby byly po vyplnění vráceny zpět. Při sčítání mohou být údaje získány buď ústním dotazem (metoda dotazovací, 203-6*) nebo sebesčítáním8, kdy je dotazník vyplňován přímo sčítanými osobami.

1, 2 -V naší terminologii se toto rozlišení termínů sčítání a soupis dosud neuplatňuje. Pokud se oba termíny rozlišují, pak ve smyslu poznámky k 202-4

  • 4. anketa, podst. ž.
  • 6. Metoda dotazovací při sčítání lidu se často označuje jako metoda sčítáních komisařů,

204

Osoby, které jsou předmětem sčítání, označujeme jako sčítané osoby1; osoby, které odpovídají na otázky kladené ve sčítání či v průzkumu, nazýváme zpravodaji1 n. informátory1. Osoby, které sbírají informace, se nazývají seítači2 n. sčítacími orgány2n. sčítacími komisaři2. Tyto osoby pracují obvykle pod dohledem kontrolorů3, revisorů3 a inspektorů3. Všeobecná sčítání jsou obvykle prováděna statistickými orgány4 jednotlivých států.

  • 4. V ČSSR organisoval poslední sčítání lidu, domů a bytů podle zákona č. 108/1951 Sb. Státní úřad statistický. Funkci Státního úřadu statistického převzal v roce 1961 Ústřední úřad státní kontroly a statistiky a v roce 1983 Ústřední komise lidové kontroly a statistiky.

205

Sčítání lidu je obvykle povinné1 (obligatorní1), tj. sčítaným osobám (204-1) je; zákonem uloženo odpovídat na kladené otázky. V tomto ohledu se liší od dobrovolných anket2 (dobrovolných šetření2), kde může nabýt větší význam problém nezodpovězených dotazů3 (neudaných odpovědí3). K tomu může zvláště dojít při korespondenčních průzkumech (203-7), kde je často třeba poslati upomínku4 poštou, případně upomenouti návštěvou v bytě. Mezi zpravodaje, kteří neodpověděli5, patří jednak ti, kteří odmítají6 spolupráci na setření, a jednak ti, kteří nemohli být zastiženi sčítacími orgány (204-2) pro svou nepřítomnost7, tedy osoby nezastižené.

206

Formuláře1 (tiskopisy1) užívané ke sběru demografických údajů mají řadu rozličných názvů. Časté jsou názvy jako sčítací list2 n. sčítací lístek2 n. sčítací arch2. Mnohé formuláře jsou označovány jako dotazníky3, zejména tehdy, kdy je vyplňují4 sami zpravodajové. V jiných případech pověření pracovníci do nich zaznamenávají výpovědi5 (deklarace5, prohlášení5) dotyčných osob nebo zprávy6 (informace6), které čerpají7 (excerpují7) z dokladů neurčených speciálně ke statistickým účelům.

  • 2. V naší praxi se dnes používá termínu výkaz nevhodně také pro označení formulářů majících jednoznačně charakter sčítáních lístků (206-2) jako např. výkaz o narození, výkaz o úmrtí apod,

207

Při sčítání lidu se užívají buď individuální formuláře1 (obvykle se nazývají sčítací lístky], které obsahují údaje o jediné osobě, nebo hromadné formuláře3 n. skupinové formuláře3 (obvykle označované jako sčítací archy), které obsahují přehled individuálních údajů o několika osobách a kromě toho někdy též údaje vztahující se k těmto osobám dohromady. Nejtypičtějším příkladem druhých jsou sčítací archy pro domácnosti,2 obsahující údaje o jednotlivých členech domácnosti (110-4], ev. sčítací archy pro ústavní domácnosti4, obsahující údaje o členech určité ústavní domácnosti (110-5), tj. o osobách v nemocnicích, zotavovnách, výchovných ústavech, kasárnách, věznicích apod.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93