The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

11

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

11

110

Hlavní statistické jednotky1, jichž se užívá v demografii, jsou jednak jednotky abstraktní, což jsou události (201-3), jednak jednotky konkrétní, jimiž jsou fyzická osoba2 n. člověk2 nebo reálné kolektivity, např. rodina, domácnost, sídlo, obec, národ. Hlavní charakteristiky reálné kolektivity jsou: žije na určitém prostoru, má právní organisaci a aspoň nějakou autonomii a vyznačuje se kolektivním vědomím a sebevědomím; od reálných kolektivit je nutno odlišit pouhé statistické soubory (101-2) vznikající sčítáním (např. kojenci, ženy ve věku 15--49 let] a fiktivní, hypothetické soubory (viz 713-3). Ve stejném smyslu jako člověk (110-2) se někdy ve starších pramenech používá také termínu duše2, hlava2. Statistickou jednotkou charakteru hospodářského a společenského je domácnost3; skládá se z osob, které žijí společně, nej-častěji v jednom bytě. Definice domácnosti se liší podle zemí. V zájmu mezinárodního srovnání je doporučeno vymezit domácnost4 či censovou domácnost4 jako skupinu osob, které žijí v jednom bytě a společně hospodaří. Skupina osob společně bydlících a společně se stravujících v různých sociálních ústavech, vězni-. cích, internátech, kasárnách apod. bývá označována jako ústavní domácnost5. Jedna osoba žijící samostatně může tvořit jednočlennou domácnost6 n. domácnost jednotlivce6 bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu sice samostatně hospodařící, ale žijící společně v jednom bytě s dalšími osobami. Podnájemníci7'podnájemníci8 obývají obvykle místnost opatřenou nábytkem; mohou být zahrnuti nebo vyjmuti z domácnosti, které tato místnost patří.

  • 4. Od domácnosti je nutno odlišovat rodinu (112-1). Československá statistika rozlišuje domácnosti rodinné a ostatní (nerodinné). Rodinné pak dělí na úplné (dva manželé i bez dětí), a neúplné n. kusé (jeden z manželů alespoň s jedním dítětem). Dále se rozlišuje též bytová domácnost (dříve též bytová strana), kterou tvoří skupina osob společně bydlících bez ohledu na to, zda také společně hospodaří.
  • 7. , 8 Podnájemník dostává někdy v domácnosti nejen byt, ale také stravu za peněžní úplatu (denní pensi). Tento způsob je nejčastější v kolektivních ubytovacích podnicích. V některých cizích jazycích bývá mezi oběma druhy podnájemníků terminologické rozlišení. Podnájemník netvoří domácnost ve smyslu 110-6.

111

Příslušníkům domácnosti říkáme členové domácnosti1 n. příslušníci domácnosti1, z nichž jeden bývá označen jako přednosta domácnosti2; zpravidla nebývá určeno, jak je určován: je to ten člen, kterého zjišťovaná domácnost zapíše jako přednostu; nejčastěji to bude ten, kdo je majitelem (uživatelem) bytu nebo kdo přináší domácnosti největší hospodářskou podporu, tj. hlavní živitel3. Sčítání lidu, domů a bytů musí také zjistit vztahy, zejména příbuzenské, mezi členy téže domácnosti a rodiny. To je možno jen tak, že se zjišťuje tento vztah4 u každého příslušníka domácnosti k jedné osobě, přednostovi domácnosti, bez ohledu na to, zda podle platného právního řádu taková osoba v domácnosti nebo rodině existuje. To umožňuje rozlišit v domácnosti složené5 n. domácnosti smíšené5 různé rodiny a případné další členy domácnosti, které s nimi nejsou v příbuzenském vztahu.

  • 2. Při sčítání lidu se u nás nahrazuje termínem uživatel bytu; tyto termíny však nejsou rovnocenné.

112

Rodina1 musí být pečlivě rozlišena od domácnosti. Rodina vyplývá ze vztahů mezi lidmi, které vznikají při jejich vlastní reprodukci a tyto vztahy bývají nejčastěji upraveny právními a morálními normami společnosti. V evropských podmínkách rodina spočívá jednak na manželském svazku mezi mužem a ženou a jednak na rodičovství, které existuje mezi rodiči2otcem3 a matkou4 — a jejich dětmi5syny6 a dcerami7.

  • 1. Rodinou (etymologicky) jsou jen manželé aspoň s jedním dítětem. Ve sčítání lidu, domů a bytů pokládáme za rodinu i pouhý manželský pár, který nemá ještě dítě (např. census jej zastihl příliš brzo po sňatku) nebo už nemá děti, protože se odstěhovaly, uzavřely sňatek (tím založily novou, vlastní rodinu) nebo zemřely.
  • 2. Výrazu rodiče používáme obvykle v množném čísle. Jen v odborné terminologii se používá pro jednoho z rodičů termínu rodič.

113

Rodina tvořená rodičovským párem (503-4) a jeho dětmi (112-5) je někdy nazývána rodinou biologickou1. Vzhledem k vzájemným vztahům mezi členy rodiny děti jedněch rodičů nazýváme bratry2 nebo sestrami3 podle jejich pohlaví. Dohromady tvoří sourozence4. Jestliže mají sourozenci pouze jednoho z rodičů spoléčného, pak je nazýváme nevlastními bratry5 nebo nevlastními sestrami6, resp. nevlastními sourozenci 7*.

114

Dvě osoby, z nichž jedna je potomkem1 a druhá předkem2 anebo mají společného předka, jsou příbuzné3, je mezi nimi příbuzenství.3 Mezi takto spřízněnými osobami rozlišujeme stupeň příbuzenství.4 Vztah mezi rodiči (112-2) a jejich dětmi nazýváme z hlediska dětí filiací5 nebo když se jedná pouze o syny synovstvím5, z hlediska rodičů otcovstvím6, mateřstvím6 nebo též rodičovstvím6. Potomstvem7 označujeme děti jedné osoby, rodičovského páru (503-4) nebo určité skupiny osob; někdy se používá tohoto termínu v ještě širším smyslu, pro vnuky, pravnuky apod. Příbuzenství (114-3) ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti; zpravidla jím však myslíme i příbuzenství v širším smyslu, tj. švagrovství8 (sesvagření), které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem.

  • 1. V odborném jazyce se používá k označení potomka výrazu descendent V tom smyslu pak mluvíme o sestupné n. descendenční linii n. posloupnosti n. descendenci.
  • 2. Podobně předek je označován jako ascendent; v tom smyslu pak omluvíme např. o příbuzenství v iinii vzestupné n. ascendenční n. ascendenei.
  • 3. příbuzný, příd., podst. m. — příbuzenství, podst. s. — příbuzenský, příd.: např. příbuzenský vztah. Příbuzenství může být v linii přímé nebo pobočné (kolaterálníj.

115

V demografii rozumíme rodinou1, kterou budeme nazývat přesněji statistickou rodinou1 (censovou rodinou1), zpravidla statistickou jednotku (110-1), jejíž vymezení se liší v různých zemích. V některých zemích je založeno na vymezení biologickém, v některých na ekonomickém a sociálním a blíží se vymezení domácnosti (110-3). V prvním smyslu tvoří statistická rodina rodinné jádro2 (základní rodinný prvek2) domácnosti, které je vytvářeno přednostou domácnosti (111-2), jeho manželkou (-em) a těmi dětmi žijícími v jejich domácnosti, které nejsou dosud ani ženaté (vdané), ani nemají vlastní děti.

116

Na rozdíl od běžného používání označuje termín generace1 v demografii nejčastěji soubor osob narozených v určitém daném období. Jestliže toto období není určeno, jde zpravidla o jeden rok a pak je synonymem termínu ročník1, např. odvodní ročník. V stejném smyslu se používá také termínu kohorta2. Termínu generace3 se také používá rodopisně k označení potomstva určitého souboru osob, např. první, druhá generace; tomu odpovídá termín pokolení3. Někdy rozlišujeme mužskou generaci4 a ženskou generaci5, zejména pro výpočet průměrné délky generace, tj. období, v jakém po sobě dvě generace následují (713-1).

  • 1. generace, podst. ž. — generační, příd.
  • 2. kohorta, podst. ž. — kohortní, příd.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93