11

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

11

110

Hlavní statistické jednotky 1, jichž se užívá v demografii, jsou jednak jednotky abstraktní, což jsou události (201-3), jednak jednotky konkrétní, jimiž jsou fyzická osoba 2 n. člověk 2 nebo reálné kolektivity, např. rodina, domácnost, sídlo, obec, národ. Hlavní charakteristiky reálné kolektivity jsou: žije na určitém prostoru, má právní organisaci a aspoň nějakou autonomii a vyznačuje se kolektivním vědomím a sebevědomím; od reálných kolektivit je nutno odlišit pouhé statistické soubory (101-2) vznikající sčítáním (např. kojenci, ženy ve věku 15--49 let] a fiktivní, hypothetické soubory (viz 713-3). Ve stejném smyslu jako člověk (110-2) se někdy ve starších pramenech používá také termínu duše 2, hlava 2. Statistickou jednotkou charakteru hospodářského a společenského je domácnost 3; skládá se z osob, které žijí společně, nej-častěji v jednom bytě. Definice domácnosti se liší podle zemí. V zájmu mezinárodního srovnání je doporučeno vymezit domácnost 4 či censovou domácnost 4 jako skupinu osob, které žijí v jednom bytě a společně hospodaří. Skupina osob společně bydlících a společně se stravujících v různých sociálních ústavech, vězni-. cích, internátech, kasárnách apod. bývá označována jako ústavní domácnost 5. Jedna osoba žijící samostatně může tvořit jednočlennou domácnost 6 n. domácnost jednotlivce 6 bez ohledu na to, zda jde o osaměle žijící osobu nebo o osobu sice samostatně hospodařící, ale žijící společně v jednom bytě s dalšími osobami. Podnájemníci 7'podnájemníci 8 obývají obvykle místnost opatřenou nábytkem; mohou být zahrnuti nebo vyjmuti z domácnosti, které tato místnost patří.

  • 4. Od domácnosti je nutno odlišovat rodinu (112-1). Československá statistika rozlišuje domácnosti rodinné a ostatní (nerodinné). Rodinné pak dělí na úplné (dva manželé i bez dětí), a neúplné n. kusé (jeden z manželů alespoň s jedním dítětem). Dále se rozlišuje též bytová domácnost (dříve též bytová strana), kterou tvoří skupina osob společně bydlících bez ohledu na to, zda také společně hospodaří.
  • 7. , 8 Podnájemník dostává někdy v domácnosti nejen byt, ale také stravu za peněžní úplatu (denní pensi). Tento způsob je nejčastější v kolektivních ubytovacích podnicích. V některých cizích jazycích bývá mezi oběma druhy podnájemníků terminologické rozlišení. Podnájemník netvoří domácnost ve smyslu 110-6.

111

Příslušníkům domácnosti říkáme členové domácnosti 1 n. příslušníci domácnosti 1, z nichž jeden bývá označen jako přednosta domácnosti 2; zpravidla nebývá určeno, jak je určován: je to ten člen, kterého zjišťovaná domácnost zapíše jako přednostu; nejčastěji to bude ten, kdo je majitelem (uživatelem) bytu nebo kdo přináší domácnosti největší hospodářskou podporu, tj. hlavní živitel 3. Sčítání lidu, domů a bytů musí také zjistit vztahy, zejména příbuzenské, mezi členy téže domácnosti a rodiny. To je možno jen tak, že se zjišťuje tento vztah 4 u každého příslušníka domácnosti k jedné osobě, přednostovi domácnosti, bez ohledu na to, zda podle platného právního řádu taková osoba v domácnosti nebo rodině existuje. To umožňuje rozlišit v domácnosti složené 5 n. domácnosti smíšené 5 různé rodiny a případné další členy domácnosti, které s nimi nejsou v příbuzenském vztahu.

  • 2. Při sčítání lidu se u nás nahrazuje termínem uživatel bytu; tyto termíny však nejsou rovnocenné.

112

Rodina 1 musí být pečlivě rozlišena od domácnosti. Rodina vyplývá ze vztahů mezi lidmi, které vznikají při jejich vlastní reprodukci a tyto vztahy bývají nejčastěji upraveny právními a morálními normami společnosti. V evropských podmínkách rodina spočívá jednak na manželském svazku mezi mužem a ženou a jednak na rodičovství, které existuje mezi rodiči 2otcem 3 a matkou 4 — a jejich dětmi 5syny 6 a dcerami 7.

  • 1. Rodinou (etymologicky) jsou jen manželé aspoň s jedním dítětem. Ve sčítání lidu, domů a bytů pokládáme za rodinu i pouhý manželský pár, který nemá ještě dítě (např. census jej zastihl příliš brzo po sňatku) nebo už nemá děti, protože se odstěhovaly, uzavřely sňatek (tím založily novou, vlastní rodinu) nebo zemřely.
  • 2. Výrazu rodiče používáme obvykle v množném čísle. Jen v odborné terminologii se používá pro jednoho z rodičů termínu rodič.

113

Rodina tvořená rodičovským párem (503-4) a jeho dětmi (112-5) je někdy nazývána rodinou biologickou 1. Vzhledem k vzájemným vztahům mezi členy rodiny děti jedněch rodičů nazýváme bratry 2 nebo sestrami 3 podle jejich pohlaví. Dohromady tvoří sourozence 4. Jestliže mají sourozenci pouze jednoho z rodičů spoléčného, pak je nazýváme nevlastními bratry 5 nebo nevlastními sestrami 6, resp. nevlastními sourozenci 7*.

114

Dvě osoby, z nichž jedna je potomkem 1 a druhá předkem 2 anebo mají společného předka, jsou příbuzné3, je mezi nimi příbuzenství. 3 Mezi takto spřízněnými osobami rozlišujeme stupeň příbuzenství. 4 Vztah mezi rodiči (112-2) a jejich dětmi nazýváme z hlediska dětí filiací 5 nebo když se jedná pouze o syny synovstvím 5, z hlediska rodičů otcovstvím 6, mateřstvím 6 nebo též rodičovstvím 6. Potomstvem 7 označujeme děti jedné osoby, rodičovského páru (503-4) nebo určité skupiny osob; někdy se používá tohoto termínu v ještě širším smyslu, pro vnuky, pravnuky apod. Příbuzenství (114-3) ve vlastním smyslu je vztahem pokrevnosti; zpravidla jím však myslíme i příbuzenství v širším smyslu, tj. švagrovství 8 (sesvagření), které vzniká sňatkem mezi příbuznými jednoho manžela a druhým manželem.

  • 1. V odborném jazyce se používá k označení potomka výrazu descendent V tom smyslu pak mluvíme o sestupné n. descendenční linii n. posloupnosti n. descendenci.
  • 2. Podobně předek je označován jako ascendent; v tom smyslu pak omluvíme např. o příbuzenství v iinii vzestupné n. ascendenční n. ascendenei.
  • 3. příbuzný, příd., podst. m. — příbuzenství, podst. s. — příbuzenský, příd.: např. příbuzenský vztah. Příbuzenství může být v linii přímé nebo pobočné (kolaterálníj.

115

V demografii rozumíme rodinou 1, kterou budeme nazývat přesněji statistickou rodinou 1 (censovou rodinou 1), zpravidla statistickou jednotku (110-1), jejíž vymezení se liší v různých zemích. V některých zemích je založeno na vymezení biologickém, v některých na ekonomickém a sociálním a blíží se vymezení domácnosti (110-3). V prvním smyslu tvoří statistická rodina rodinné jádro 2 (základní rodinný prvek 2) domácnosti, které je vytvářeno přednostou domácnosti (111-2), jeho manželkou (-em) a těmi dětmi žijícími v jejich domácnosti, které nejsou dosud ani ženaté (vdané), ani nemají vlastní děti.

116

Na rozdíl od běžného používání označuje termín generace 1 v demografii nejčastěji soubor osob narozených v určitém daném období. Jestliže toto období není určeno, jde zpravidla o jeden rok a pak je synonymem termínu ročník 1, např. odvodní ročník. V stejném smyslu se používá také termínu kohorta 2. Termínu generace 3 se také používá rodopisně k označení potomstva určitého souboru osob, např. první, druhá generace; tomu odpovídá termín pokolení 3. Někdy rozlišujeme mužskou generaci 4 a ženskou generaci 5, zejména pro výpočet průměrné délky generace, tj. období, v jakém po sobě dvě generace následují (713-1).

  • 1. generace, podst. ž. — generační, příd.
  • 2. kohorta, podst. ž. — kohortní, příd.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93