Předmluva

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD

Československá demografická společnost

MNOHOJAZYCNY DEMOGRAFICKÝ SLOVNÍK

Český svazek

Vědecký redaktor dr. František Fajfr

Recensent profesor dr. František Egermayer

Český svazek mnohojazycneho demografického slovníku byl zpracován na základě francouzského a anglického svazku:

Dictionnaire démographique multilingue préparé par la Commission du dictionnaire démographique de l'Union internationale pour l'étude scientifique de la population. Volume français. Nations Unies. Departement des affaires économiques et sociales, New-York, 1958
Multilingual Demographic Dictionary Prepared by the Demographic Dictionary Committee of the International Union for the Scientific Study of Population. English Section. United Nations, Department of Economic and Social Affairs, New York, 1958

a s přihlédnutím k svazku německému:

Mehrsprachiges demographisches Wörterbuch. Deutschsprachige Fassung bearbeitet von Prof. Dr. Wilhelm Winkler. Deutsche Akademie fiir Bevolke rungswissenschaft an der Universität Hamburg, 1960

Komisí pro český demografický slovník při Ekonomickém ústavu ČSAV, jejímiz členy byli Jaromír Korčák, Zdeněk Pavlík (redaktor), Vladimír Roubíček a Vladimír Srb.

Publié avec 1'autorisation de l'Union internationale pour l'étude scientifique de la population.

Nakladatelství československé akademie věd 1965

Z PŘEDMLUVY

K PRVNÍMU FRANCOUZSKÉMU

SVAZKU

Na svém čtvrtém zasedání Populační komise Organisace spoje-ných národů (OSN) požádala Generální sekretariát OSN, aby zařadil do svého pracovního programu přípravu demografického slovníku (E/1313).

Několik měsíců později Mezinárodní unie pro vědecké studium populace — VUnion internationale pour Vétude scientifique de la population (UIESP) nabídla Generálnímu sekretariátu OSN spolupráci při přípravě tohoto projektu a ustavila Komisi pro demografický slovník, která dostala za úkol předložit příslušné návrhy. Na svém pátém zasedání Populační komise OSN požádala Generální sekretariát OSN, aby přijal nabídku Mezinárodní unie a Komise Mezinárodní unie byla pověřena připravit slovník v jazycích anglickém, španělském a francouzském.

Projekt díla byl pojat jako skutečný mnohojazyčný slovník, určený překladatelům. Skládá se z řady jednojazyčných svazků; v první části každého svazku jsou vysvětleny odborné termíny používané v demografii a v druhé části je jejich abecední rejstřík. Souřadnost textů v různých svazcích a systém číslování termínů umožňuje najít odpovídající termín v různých jazycích.

Komise pověřená vypracováním tří prvních svazků se skládala z těchto členů: Paul Vincent (Francie) předseda; Carlos E. Dieulefait (Argentina), Harold F. Dorn (Spojené státy americké), Eugene Grebenik (Spojené království). Pierpaolo Luzzatto-Fegiz (Itálie), Marcelino Pascua (Švýcarsko) a José Ros Jimeno (Španělsko) členové. První náčrt práce byl zpracován na základě francouzského textu, který byl připraven v Institut national ďétudes démographiques (Francie) za vedení P. Vincenta. Anglický a španělský svazek byl redigován E. Grebenikem resp. J. Ros Jimenem. Tento náčrt byl publikován jako prozatímní vydání v červnu 1954.

Nedostatky prozatímního vydání pramenily zejména z toho, že toto vydání bylo zpracováno na základě jen francouzského textu a nepodařilo se najít vždy shodnost vyjádření anglosaských termínů na jedné a románských na druhé straně. Ukázala se dále potřeba obohatit slovník mnoha dalšími termíny, rozšířit definice a poukázat na rozdíly v pojetí různých jazyků.

Mnohojazyčný demografický slovník je prací kolektivní, je výsledkem práce nejen celé Komise, ale jsou v něm zahrnuta mínění mnoha specialistů. Přitom v každém svazku je nesporně vyjádřen přínos redaktora.

Je nutno upozornit, že jednotlivé svazky slovníku nejsou učebnicí demografie. Při jejich vypracování bylo vše podřízeno základnímu účelu práce, tj. poskytnout překladatelům užitečnou technickou pomůcku založenou na podkladě rovnosti všech jazyků.

Jazyky jsou složité empirické skladby, které budují svou terminologii podle své vlastní logiky; ta je někdy málo shodná s racionálními požadavky vědy. Jednotlivé pojmy v různých jazycích si odpovídají často jen velmi přibližně. Jazyk svým bohatstvím termínů svědčí o zájmu, který je poskytován danému předmětu ve srovnání s jiným jazykem, který pro určité pojmy nemá žádné speciální výrazy. Použití poznámek umožnilo překonat nesnáze, které z toho vznikaly a udržet přijatý systém. Přesto je jasné, že při lexikografickém uspořádání slovníku by byly termíny seřazeny odchylně.

Lexikografická péče je také důvodem některých nerovnoměrností v obsahu slovníku. Objevilo se totiž užitečným zahrnout v některých případech i termíny, které nejsou vlastními termíny demografickými, které se však v demografických textech často vyskytují a které je velmi obtížné nalézti v jiných slovnících.

Komise také majíc na zřeteli především potřeby překladatelů nedoporučuje nebo naopak neodmítá určité termíny a neklade si za cíl normalisovat terminologii. Slovník není sestaven jako přehled definic a jestliže jsou v něm zahrnuty, tedy pouze pro to, aby se usnadnilo pochopení jednotlivých termínů. Stručnosti těchto definic bylo dosaženo mnohde jen na úkor jejich přesnosti. Nor-malisace terminologie by vyžadovala práci zcela jiného charakteru.

Slovník bude odpovídat záměrům svých tvůrců teprve tehdy v plném rozsahu, až bude publikován ve větším počtu jazyků. Zkušenost ukázala, že kompromis mezi jazyky románskými a anglosaskými je vhodný též pro jazyky germánské, slovanské i neindoevropské.

                                                     


UVOD

Rozvoj československé demografie po druhé světové válce a zvýšený společenský zájem o výsledky demografického výzkumu také mezi pracovníky v jiných oborech i v praxi vyvolal potřebu sjednocení československé demografické terminologie. Při Ekonomickém ústavu ČSAV byla proto v roce 1959 vytvořena komise, která měla připravit návrhy pro vydání demografické terminologické příručky. Komise uvažovala nejdříve o možnosti vydat samostatný český demografický slovník, kde by byly též ekvivalenty českých termínů v několika světových jazycích. Byly jí sice známé snahy Komise při Mezinárodní unii pro vědecké studium populace (UIESP), avšak prozatímní vydání Mnohofazyčného demografického slovníku nepovažovala za vhodný podklad pro vydání české. V roce 1980 však vyšlo definitivní vydání Mnohojazyč-ného demografického slovníku, které je mnohem dokonalejší; po uvážení všech skutečností a zejména toho, že k této mezinárodní akci se připojuje většina evropských zemí a významná část zemí mimoevropských, rozhodla se Komise pro český demografický slovník připojit se k této akci a vypracovat český svazek navazující na mezinárodní řadu.

Toto rozhodnutí bylo učiněno po zralé úvaze; komise se domnívá, že klady tohoto projektu převažují jeho zápory. Nejzávažnějším záporným rysem je, že mnohde výklad jednotlivých termínů neodpovídá našemu pojetí; tuto skutečnost je však možno překonat, neboť v jednotlivých svazcích jsou závazné pouze termíny, kdežto jejich výklad je možno upravit. Podobně je možno využít k vyjádření vlastního stanoviska poznámek, které jsou vyhrazeny jednotlivým svazkům. Z tohoto hlediska se i tento záporný rys ukazuje částečně jako klad, neboť naše pojetí může ovlivnit celou řadu již publikovaných svazků i svazky, které budou teprve Publikovány; tato skutečnost má u této mezinárodní akce, oficiálně řízené Organisací spojených národů, nesporný význam.

Nelze též podceňovat skutečnost, že náš svazek vyjde pravděpodobně jako první v socialistické zemi a ukáže tak nové možností plodné mezinárodní vědecké spolupráce. Komise považuje také způsob uspořádání slovníku — kdy v první části jsou v textu vysvětleny termíny a v druhé je jejich abecední rejstřík s vzájemnou číselnou vazbou — za neobyčejně vhodný a domnívá se, že demografie zde dává podnět k podobným pracím v ostatních oborech.

Komise se dále domnívá, že český svazek Mnoho]ázyčného demografického slovníku plní i. některé funkce neslovnfkové, i když jeho první a základní účel — sloužit k aktivnímu i pasivnímu překladu české demografické terminologie — byl v prvé řadě brša v úvahu. Při jeho sestavování byla však také vynaložena snaha pokusit se o první kodifikaci naší demografické terminologie a i když se komise ztotožňuje s míněním mezinárodní komise, že slovník nemůže nahradit učebnici demografie, není nevýznamná jeho funkce jako určitého demografického repetitoria. Polcus o kodifikaci terminologie se projevuje zejména v řazení synonym; doporučovaný termín je vždy před méně vhodným.

Komise se snažila vycházet z běžné užívané české demografické terminologie a jen výjimečně zavádí termíny nové, a to pouze v případech, kdy byla pociťována potřeba těchto termínů nebo kdy bylo nutné přeložit termíny cizojazyčné. Snahou bylo vždy volit termíny jednoduché, pokud možno máloslovné a při nutnosti použít více slov byla dávána přednost adjektivním a adverbiál-nim spojením.

Český svazek je kolektivním dílem Komise, v které byl celý prodiskutován. Původní text první, sedmé a deváté kapitoly připravil, jakož i redakční úpravu celé práce a sestavení rejstříku povedl prom. ekonom Zdeněk Pavlík, CSc, původní text druhé, šesté a osmé kapitoly připravil inž. Vladimír Roubíček, CSc a původní text třetí, čtvrté a páté kapitoly dr. Vladimír Srb. Některých prací Komise se zúčastnil také univ. prof. dr. Jaromír Kor-cák.

Komise si je vědoma toho, že předložená práce jako první toho druhu u nás má nutně nedostatky. O mnoha termínech by bylo možno diskutovat a Komise uvítá všechny připomínky, které by mohly českou demografickou terminologii dále zdokonalit. Nepovažuje totiž práci v tomto směru za skončenou a tento svazek Mnohojazyčného demografického slovníku připisuje právě vznikající Československé demografické společnosti s tím, aby jako jeden ze svých důležitých úkolů převzala péči o československou demografickou terminologii.

Je naší milou povinností poděkovat vědeckému redaktoru slovníku dr. Františku Fajfrovi za cenné připomínky, které pomohly Komisi na mnoha místech zpřesnit text, recensentu prof. dr. Františku Egermayerovi za cenné připomínky ke statistické části slovníku a inž. Milanu Kučerovi za podrobné pročtení celé práce a mnohá cenná upozornění. Značný význam pro naši práci měl též trvalý styk s Komisí Mezinárodní unie (UIESP), representované jejím předsedou P. Vincentem, který nám umožnil zařadit český svazek do této významné mezinárodní akce a připomínky ke konečnému textu od prof. dr. Wilhelma Winklera z vídeňské university.

V Praze dne 29. května 1963      Autorský kolektiv

POZNÁMKY PRO UŽIVATELE

Použití Mnohojazyčného demografického slovníku k jiným ucelům než překladatelským je jasné a nepotřebuje bližšího osvětlení. Pokud jde o jeho využití k pasivnímu a aktivnímu překladu cizojazyčných termínů, je nutno poukázat na některé jeho zvláštnosti proti běžným odborným slovníkům.

Mnohojazyčny demograficky slovník je upraven vq formě sbírky jednojazyčných svazků, z nichž každý má dvě čisti: textovou část a abecední rejstřík termínů. Účelem první části je podat demografickou terminologii v kontextu objasňujícím její smysl. Text je jozdělen do kapitol a ty do odstavců, z nichž každý je očíslován trojmístným číslem, přičemž první číslo označuje kapitolu. V jednotlivých odstavcích jsou soustředěny termíny blízkého vy-zncmu; jsou vytištěny tučně a také očíslovány. Tím je každému termínu, který byl do tohoto slovníku jako takový pojat, přiřazeno čtyřmístné číslo (např. demografie 101-1). Znamená to zároveň, že má-li některý termín více významů, může mít i více číselných označení.

Některé odstavce jsou doplněny poznámkami, které obsahují speciální odkazy v příslušném jazyku nebo doplňkové termíny a nemají ekvivalenty v ostatních svazcích. Termíny obsažené v těchto poznámkách se označují číslem základního termínu, ke kterému se vztahují, a je k nim připojena hvězdička (např. no-mádství 304-2*).

Dva odstavce (303 a 344) tvoří výjimku z tohoto pravidla a obsahují v každém svazku vlastní termíny, které se v zemi používají bez snahy o mezinárodní návaznost. Ukázalo se totiž, že uobou okruhů termínů této návaznosti nelze dosáhnout.

Opakují-li se termíny vysvětlené v jednom odstavci, kde jsou očíslovány, v odstavcích jiných, jsou vytištěny kursivou a v závorce za nimi je uvedeno jejich číslo (tato upozornění jsou uváděna jen v těch případech, kdy je takový odkaz účelný); mnohde je uveden odkaz na termín jiný, s kterým je vhodné vysvětlovaný termín porovnat a tato skutečnost je zdůrazněna označením „viz” před číslem.

V českém svazku jsou přeloženy všechny termíny, které tvoří základ mezinárodních slovníků. V mnoha případech bylo ovšem nutno zvolit pro vystižení smyslu určitého pojmu víceslovný český termín. V rejstříku jsou takové termíny seřazeny abecedně podle všech slov, z kterých se termín skládá, nikoli tedy jen podle slova určujícího; toto uspořádání má smysl zejména tehdy, ne-ní-li dosud spojení slov v takovém termínu dostatečně ustáleno.

Stručně k vlastnímu překladu. K pasivnímu i aktivnímu překladu potřebujeme svazky v obou jazycích. Při pasivním překladu najdeme nejdříve číslo termínu v rejstříku cizího slovníku a potom podle tohoto čísla určíme nejen příslušný výraz, ale i význam termínu v příslušném odstavci českého svazku. Podobně postupujeme při aktivním překladu. Velmi cenné je neomezit se pouze na určení ekvivalentního výrazu, ale přečíst celý odstavec i s příslušnými poznámkami, neboť je v nich možno nalézt důležitá upozornění na případné rozdíly ve smyslu a používání příslušného termínu.


Používané zkratky

aj. — a jiní, jiné, jiná
apod. — a podobně
atd. — a tak dále, et cetera
ev. — eventuálně
j. — jednotné číslo, singulár
lat. — latinsky
m. — mužský rod, maskulinum
mn. — množné číslo, plurál
mj. — mimo jiné
n. — neboli
např. — například, par exemple. exempli causa,
exempli gratia
odb. — odborně, odborný
podst. — podstatné jméno, substantivum
pomn. — pomnožné jméno, plurále tantum
příd. — přídavné jméno, adjektivum
přísl. — příslovce, adverbium
resp. — respektive
s. — střední rod, neutrum
slov. — sloveso, verbum
tj. — to jest, id est
tzn. — to znamená
tzv. — tak zvaný
viz — viz, porovnej, srovnej
ž — ženský rod, femininum


Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93