The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

63

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

63

630

Intensitu porodnosti, tj. relativní výskyt narození, charakterisuje řada ukazatelů. Nejjednodušší z nich je míra porodnosti1, (stručně porodnost1 n. natalita1, viz 601] přesněji roční obecná míra porodnosti1, která se vypočítá jako zlomek, v jehož čitateli je celkový počet narozených (přepočtený na délku jfdnoho roku) v daném.období a ve jmenovateli je střední stav obyvatelstva (tj. průměrný počet za dané období, resp. stav ke středu daného období). Tato míra — podobně jako většina demografických měr vůbec — je vyjadřována v promilích, tj. na 1000. Pokud chybí bližší označení, míní se termínem porodnost obvykle tzv. míra živorodnosti2 n. stručně živorodnost2, kde v čitateli zlomku je jen počet živě narozených (601-4). Analogicky je možno definovat míru mrtvorodnosti (630-2*); souhrnným ukazatelem obou složek je míra celkové porodnosti3 n. obecná míra celkové porodnosti3. S ohledem na legitimitu dětí se počítá míra manželské porodnosti4 a míra nemanželské porodnosti5 resp. míra mimomanželské porodnosti5 a podíl nemanželských dětí6 resp. mimomanželských dětí6 (viz 610-4 a 610-6) (v procentech či v promilích); první dva ukazatele se počítají obvykle zejména pro živě narozené dětí, poslední i pro mrtvě narozené. Při srovnání porodnosti různých populací se často používá standardisovaných měr porodnosti7, aby byl vyloučen vliv rozdílné struktury (zejména podle věku a pohlaví) na obecné míry. Častěji se ovšem počítají standardisované míry plodnosti (631-1). Pokud nejsou k disposici údaje o počtu narozených, lze použít jako náhražkové charakteristiky obecné úrovně porodnosti a plodnosti tzv. indexu plodnosti8, který je dánpoměrem počtu dětí ve věku 0-4 roky k počtu žen v rodivém věku, tj. ve věku 15 nebo 20 let až 44 nebo 49 let.

  • 1. Přesné názvy ukazatelů plodnosti se zkracují obdobně jako názvy ukazatele úmrtnosti (viz 401) a sňatečnosti (viz 520).
  • 2. Míru mrtvorodnosti, vypočtenou jako počet mrtvě narozených dělený středním stavem obyvatelstva, nesmíme zaměňovat s mírou mrtvorozenosti (411-4) a s indexem mrtvorozenosti (viz 411-4*). Lze říci, že mrtvorodnost charakterisuje spíše nevyužitou porodnost; je to vlastně rozdíl mezi celkovou porodností (630-3) a efektivní porodností n. živorodností (630-2). Naproti tomu mrtvorozenost charakterisuje především vitalitu narozených, ev. pozdní fetální úmrtnost (410-5).

631

Počítá-li se míra porodnosti jen na ženské či mužské obyvatelstvo, bývá často v zahraniční literatuře označována jako míra plodnosti1, a to podle? pohlaví, pro které je počítána, jako míra ženské plodnosti2 nebo jako míra mužské plodnosti3. Obvykle se při výpočtu pozorovaný soubor omezuje jen na reprodukční věk. Termín míra plodnosti bez bližší specifikace označuje zpravidla míru ženské plodnosti počítanou pro soubor žen v rodivém věku. Míra manželské plodnosti4 je dána poměrem počtu manželsky narozených dětí a počtu vdaných žen (resp. ženatých mužů) a míra nemanželské plodnosti5 poměrem nemanželsky narozených dětí (610-4) a počtu svobodných, ovdovělých a rozvedených žen (resp. mužů). Nepřihlížíme-li ani k legitimitě dětí, ani k rodinnému stavu žen v rodivém věku, získáme celkovou míru plodnosti6. Termín obecná míra plodnosti7 se používá pro označení ukazatele, který nebere v úvahu rozdíly ve struktuře podle věku a pohlaví; naproti tomu specifické míry plodnosti8 n. míry specifické plodnosti8 se vztahují jen k jednotlivým věkovým skupinám (jednoletým a víceletým).

  • 1. Podle toho, zda při výpočtu uvažujeme jen živě narozené děti nebo i mrtvě narozené, rozlišujeme hrubé míry plodnosti (i s mrtvě narozenými) a čisté míry plodnosti (bez mrtvě narozených).
  • 6. Proti celkovým obecným mírám plodnosti (631-6 a 631-7), vypočteným pro celou populaci bez ohledu na její složení, stojí jednak specifické míry plodnosti (631-8), které se vztahují k jednotlivým věkovým skupinám, jednak diferenční míry plodnosti (631-6), které se vztahují k jednotlivým sociálním skupinám obyvatelstva (právním, etnickým aj.) nebo diferencují narozené děti podle legitimity.

632

Sledujeme-li postupné změny v plodnosti téhož výchozího souboru (kohorty), mluvíme o kohortní fertilitě1 n. generační plodnosti1; základem může být sledování jednotlivých kohort určených stejným ročníkem narození (generací) nebo stejným ročníkem sňatku. Druhý z prve uvedených termínů je vhodnější pro označení výzkumu plodnosti generací. Sledujeme-li pozorovanou kohortu od doby jejího vstupu do pole pozorování (tj. od dolní hranice reprodukčního věku, resp. od uzavření sňatku) až do zvoleného okamžiku, mluvíme o úhrnné plodnosti2 kohorty (viz 634-3) n. též kumulativní fertilitě2. Podle toho, zda tento zvolený okamžik leží nad či pod horní hranicí rodiváho věku, rozlisuje se konečná plodnost3 (konečná úhrnná plodnost) a aktuální plodnost4 (aktuální úhrnná plodnost) n. též neukončená plodnost4 dané kohorty.

  • 1. kohorta, podst. ž — kohortní, príd.

633

Ke studiu produktivity manželství1 slouží zejména míry plodnosti podle doby od sňatku2, které jsou dány poměrem počtu narozených v jednotlivých obdobích manželského života k počtu let prožitých sledovaným souborem vdaných žen (resp. ženatých mužů) v těchto obdobích. Sečteme-li tyto dílčí ukazatele za určité období manželství, dostaneme souhrnné ukazatele analogické kumulativním ukazatelům uvedeným v odstavci 632, tj. aktuální, ev. konečnou produktivitu manželství. Rozdíl je v tom, že první se vztahují ke skutečné konkrétní kohortě, zatím co druhé jen ke kohortě hypothetické; zmíněná konečná produktivita manželství může být též označena jako koeficient běžné produktivity manželství3 (formálně obdobný hrubé míře reprodukce711-4). Průměrný počet dětí v manželství4 může být určen též jiným způsobem podle toho, zda uvažujeme jen manželství s ukončenou re-|rodukcí nebo ne, či podle údajů o plodnosti podle pořadí dítěte (611-1) apod. Uvedené ukazatele je možno zjistit též přímým dotazem u jednotlivých žen na počet jejich narozených dětí.

  • 1. Podle toho, zda uvažujeme všechny narozené děti nebo jen živě narozené či jen děti, které zůstaly na živu, můžeme terminologicky rozlišit hrubou produktivitu, čistou produktivitu a zbylou produktivitu manželství.

634

Tabulky plodnosti1 obsahují přehledně uspořádané údaje o plodnosti podle věku nebo doby od sňatku (nebo obojího}; často jsou tyto údaje sledovány ještě podle pořadí dítěte. Základ tabulek plodnosti tvoří řada údajů o specifické plodnosti, která zobrazuje řád plodnosti2 (fertilitní funkci2) dané populace. Tabulky plodnosti mohou zobrazovat změny v řádu plodnosti určité kohorty; obsahují pak obvykle ukazatele uvedené sub 632. Jindy tyto tabulky plodnosti zobrazují řád plodnosti sledované populace v určitém kalendářním .období; součet těchto specifických plodnosti še nazývá úhrn specifických fertilit3 n. úhrnná plodnost3 (viz 632-2) a představuje počet dětí, které by se narodily souboru 1000 žen (nebo mužů) během jejich celého reprodukčního věku, pokud by se po celou tuto dobu specifické plodnosti neměnily a úmrtnost během reprodukčního věku byla nulová. Násobíme-li tuto úhrnnou plodnost podílem děvčat mezi narozenými, dostaneme obvyklejší souhrny ukazatel plodnosti: hrubou míru reprodukce (711-4). Zmíněný. podíl je komplementem podílu chlapců mezi narozenými4. Poměr pohlaví při narození5 n. index pohlaví při narození5 známe obvykle jako index maskulinity narozených (viz 320-5); počítá se jako počet chlapců připadající na 100 (ev. na 1000) děvčat při narození (uvažují se obvykle jen živě narození); jeho převratná hodnota se někdy označuje jako index femininity. Poměr pohlaví při narození (634-5) se nazývá někdy také sekundárním indexem pohlaví5 na rozdíl od indexu pohlaví při početí6 n. primárního indexu pohlaví7. O podílu mužských plodů při početí je dosud jen málo známých údajů.

635

Předmětem statistiky rodin1, která se opírá zejména o údaje sčítání lidu o počtu dětí jednotlivých žen, je zkoumání velikosti rodiny2. >Toto zjišťování není vždy jednotné: někdy se zjišťují všechny dosud narozené děti včetně mrtvě narozených (viz hrubou produktivitu, 633), nebo jen živě narozené děti (viz čistou produktivitu, 833), jindy pouze zbylé děti3 (tj. děti, které od okamžiku zjišťování zůstaly na živu) nebo jen nezaopatřené děti4. Zvláštní pozornost je při těchto výzkumech věnována manželstvím s ukončenou reprodukcí5, tj. manželstvím, kde žena již dosáhla konce reprodukčního období.

  • 4. Namísto skutečného zjišťování závislosti či nezávislosti dětí se mnohdy stanoví jen věková hranice (např. 14 let); často se pak zjišťují jen dětí, žijící u rodičů, pokud netvoří vlastní rodinu.

636

Míry porodnosti podle pořadí1 mají v čitateli jen počet dětí určitého pořadí. (611-1}. Úhrn dílčích ukazatelů íza jednotlivá pořadí dá pak míry obecné porodnosti (630-1). Podobně lze rozdělit podle pořadí i míry obecné plodnosti (631-7). Pokud se počet narozených určitého pořadí dělí exponovaným souborem žen, tj. počtem žen, které mají o jedno dítě méně, než odpovídá tomuto pořadí (např. počet druhorozených vydělíme počtem žen, které dosud porodily jediné dítě), získáme specifické míry plodnosti podle pořadí2. Takovéto míry se vypočítávají ještě odděleně pro různé věkové ročníky žen nebo pro různou dobu od sňatku; někdy se sledují dokonce odděleně pro kombinaci obou těchto znaků, věku a trvání manželství. Pokud místo středního počtu žen určitého pořadí počítáme ve jmenovateli s počtem žen určitého ročníku narození (resp. určitého ročníku sňatku) na počátku daného období pozorování, získáme pravděpodobnosti narození podle pořadí dítěte3. Příbuzná je pravděpodobnost růstu rodiny4 podle její velikosti, kterou dostaneme (pro populaci s ukončenou plodnosti) vydělením počtu žen s n + 1 dětmi počtem žen s n dětmi. Všechny ukazatele uvedené v tomto odstavci lze teoreticky počítat i pro muže: v praxi však to bývá řídké.

637

Plodnost párů, které nepraktikují antikoncepci1, je přirozená plodnost2, která umožňuje stanovit pravděpodobnost početí3 v měsíčním cyklu. K tomu je třeba vést záznam o těhotenstvích4, obsahující údaje o počátku, průběhu a ukončení jednotlivých těhotenství. Pokud jsou uvedeny i záznamy o jednotlivých případech pohlavního styku nebo o době, ve které byl znemožněn pohlavní styk pro odloučení páru apod., je možné vypočítat koeficient otěhotnění5, který udává průměrný počet otěhotnění na určitou časovou jednotku (obvykle na 100 měsíců) nebo na určitý počet koitů v souboru žen vystavených risiku otěhotnění6. Převratná hodnota koeficientu otěhotnění charaktérisuje průměrnou dobu exposice na jedno těhotenství7. Srovnáním koeficientů otěhotnění u párů stejné fekundity (621-1) praktikujících antikoncepci s mírou přirozeného početí (637-5*) získá se měřítko účinnosti antikoncepce8.

  • 5. Koeficient otěhotnění u párů, které nepraktikují antikoncepci, je míra přirozeného početí.


* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93