14

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

14

140

Nejčastěji používaným průměrem 1 v demografii je aritmetický průměr 2; mluvíme-li o průměru bez bližšího označení, myslíme tím zpravidla právě průměr aritmetický, který vypočteme jako podíl souetu a počtu jednotlivých hodnot. Někdy používáme také geometrický průměr 3, který vypočteme jako n-tou odmocninu ze součinu všech n hodnot. Váženými průměry 4 nazýváme takové průměry, kde každému jevu přiřazujeme určitou váhu 5, která je úměrná výskytu jevu (četnosti). Vedle průměru se používá v demografii také jiných středních hodnot (140-1*). Jednou z nich je medián 6, definovaný jako prostřední hodnota řady 7 uspořádané podle velikosti. V případě sudého počtu prvků je medián průměrem dvou prostředních. Modus 8 je definován jako nejčetnější hodnota v dané řadě.

  • 1. Všechny druhy průměrů, medián i modus označujeme souhrnně jako střední hodnoty.
  • 7. Takové řadě říkáme také variační řada na rozdíl od empirické řady,
    která je bezprostředním výsledkem pozorování.

141

Vedle středních hodnot, které nám charakterisují jedním číslem velikost všech prvků řady, je nutné také sledovat měnlivost 1 n. variabilitu 1 těchto prvků. Základním pojmem při měření variability je odchylka 2 dvou prvků řady mezi sebou nebo odchylka kteréhokoli prvku od průměru (140-1). Charakteristiky měnlivosti prvků v řadě nazýváme mírami variace 3 n. ukazateli variability 3. Nejjednodušší charakteristikou variability je variační rozpětí 4, které je definováno jako rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou sledované řady (140-7). Velmi jednoduchou mírou variace je také rozdíl mezi prvním a třetím kvartilem (142-2). Polovině tohoto rozdílu říkáme kvartilová odchylka 6, která má proti variačnímu rozpětí tu výhodu, že její velikost nemůže být ovlivněna náhodnými extrémy hodnot v řadě. Jinou charakteristikou měnlivosti prvků je průměrná odchylka 7, která je aritmetickým průměrem absolutních odchylek jednotlivých hodnot od zvolené střední hodnoty. Nejčastěji používanou mírou variace je rozptyl 8 (variance 8, disperse 8), vypočtený jako aritmetický průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot řady od jeho aritmetického průměru. Druhá odmocnina rozptylu se nazývá směrodatnou odchylkou 9 (standardní odchylkou 9 n. standardní deviací 9).

142

V řadě pozorování, uspořádané vzestupně nebo sestupně, můžeme určit takovou hodnotu, která odděluje určitou část nižších a vyšších prvků a slouží jako ukazatel variability (141-3). Tyto hodnoty nazýváme kvantily. 1 Nejpoužívanějšími z kvantilů jsou medián (140-6), dále kvartily 2, decily 3, centily 4, které rozdělují danou řadu na dvě, čtyři, deset resp. sto skupin, z nichž každá obsahuje stejný počet po sobě následujících prvků.

143

Proměnná může být spojitá 1, a to tehdy, jestliže mezi kterýmikoli dvěma různými hodnotami daného intervalu můžeme nalézti libovolný počet jiných hodnot; v opačném případě je nespojitá 2. V demografii jsou často proměnné (131-5), které se vyskytují isolovaně — tvoří diskrétní 3 řadu hodnot.

144

Roztřídění souboru (101-2) statistických jednotek do skupin n. tříd (130-8) podle velikosti nebo kvality určitého znaku umožňuje studovat rozdělení četností 1 n. rozložení četností 1 hodnot znaku ve sledovaném souboru. Počet prvků v dané skupině nazýváme absolutní četností 2 n. skupinovou četností 2 (třídní četností 2). Poměr absolutní četnosti k celkovému počtu prvků nazýváme relativní četností 3. Rozložení prvků podle hodnot určitého znaku charakterisuje strukturu 4 n. složení 4 daného souboru vzhledem k sledovanému znaku.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93