15

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

15

150

Řada hodnot pozorovaná v čase — např. měsíční počet porodů — tvoří časovou řadu 1. Rozbor časové řady dovoluje někdy určit celkovou n. dlouhodobou tendenci vývoje 2 n. trend 2 sledovaného jevu, při kterém se abstrahuje od dílčích odchylek 3 n. variací 3. Jestliže se takové odchylky vyskytují v pravidelných intervalech, mluvíme o cyklickém vývoji 4 n. periodickém vývoji 4. V demografii se nejčastěji vyskytují variace s roční periodicitou, spjatou s ročními obdobími, které potom nazýváme sezónními variacemi 5. Vlivem různých podmínek může také docházet k nepravidelným variacím 6, které mohou být způsobeny jedinečnými a výjimečnými jevy (např. mobilisace). Jestliže je počet pozorování relativně malý, všechny nebo část variací mohou být náhodné; říkáme jim náhodné variace 7 n. náhodné odchylky 7.

151

Někdy je potřebné nahradit řadu pozorovaných dat vyrovnanou řadou. Podstata vyrovnání 1 spočívá v sestavení řady teoretických hodnot, která by nejlépe vystihovala daný soubor základních dat (131-1). Takovou řadu můžeme vytvořit graficky a potom mluvíme o grafickém vyrovnání 2 nebo analyticky a pak mluvíme o analytickém vyrovnání 3, při kterém hledáme funkci, jejíž parametry jsou určeny algebraicky. Takovým způsobem analytického vyrovnání je metoda nejmenších čtverců 4, při které klademe požadavek, aby součet čtverců odchylek empirických pozorování od zvolené řady byl minimální. Mezi další metody patří mechanické vyrovnání jako metoda klouzavých průměrů 5 (vážených nebo nevážených) a diferenční metoda 6. Různé vyrovnávací postupy mohou být použity pro interpolaci 7, tj. pro určení středních hodnot dvěma hodnotami krajními, a pro extrapolaci 8, tj. pro určení hodnot, které se nacházejí mimo oblast (časový úsek) dané řady.

  • 7. interpolace, podst. ž. — interpoiovati, slov.
  • 8. extrapolace, podst. ž. — extrapolovati, slov.

152

Při zjišťování údajů často pozorujeme snahu dotazovaných osob sdělovat v odpovědích okrouhlá čísla 1. Tato atraktivnost okrouhlých čísel 2 se týká zejména takových atraktivních čísel 3, jako jsou násobky deseti, pěti nebo některá čísla párová. Můžeme je analysovat pomocí indexů atraktivnosti 4. Zaokrouhlování věku při sčítání lidu říkáme věková akumulace.

153

Číselné hodnoty biometrických funkcí (431-2, viz též 634-2] jsou obecně vyjadřovány ve formě tabulek 1, např. tabulky úmrtnosti (431-1), tabulky sňatečnosti (522-1), tabulky plodnosti (634-1). Rozlišujeme průřezové tabulky 2 založené na pozorováních celé populace během určitého relativně krátkého období a kohortní tabulky 3 n. generační tabulky 3 založené na pozorování jedné kohorty n. generace (viz 116) během celého jejího;života Z tohoto hlediska je možno rozlišovat průřezové ukazatele 4 a kohortní ukazatele 5 n. generační ukazatele 5.

  • 4. Způsob pozorování během určitého relativně krátkého období se někdy označuje jako transversální na rozdíl od způsobu longitudinálního.

154

Jestliže údaje, které máme k disposici, nedovolují určit přesně velikost některých hodnot, můžeme je s větší nebo menší přesností na základě různých podkladů odhadnout 1. Potom mluvíme o odhadu 2 jako činnosti, jejíž výsledkem je odhadnutá hodnota 3 n. odhad 3 (viz 154-4*). Zvláštním případem je odhad 4, který spočívá v subjektivním ohodnocení určitého jevu, pro které nemáme žádné přesnější podklady; v takovém případě se zpravidla spokojujeme určením řádové velikosti 5 zkoumaného prvku.

  • 4. Takovému druhu odhadu říkáme někdy znalecký odhad n. subjektivní odhad na rozdíl od objektivního odhadu v předcházejícím smyslu (154-3). V cizích jazycích bývají pro oba druhy odhadu různé termíny.

155

K názornějšímu osvětlení výkladu můžeme použít různého způsobu grafického znázornění 1: v demografii se hojně používá diagramů 2 n. grafů 2, jejichž zvláštními případy jsou statistické mapy 3, k nimž patří kartodiagramy 3 a kartogramy 3. Kartodiagramy vznikají v podstatě spojením mapy a některého z druhů grafů. Kartogramy znázorňují především prostorové rozložení poměrných, převážně intensitních veličin. Hojně se také užívá různých schémat 4, kterými se ve velmi zjednodušené formě osvětluje podstata nějakého problému, aniž je přesně vyjádřena studovaná skutečnost. Při grafickém vyjádření jednotlivých jevů se používá různých stupnic. Kromě rovnoměrných stupnic, u kterých stejným číselným intervalům odpovídají stejné délky intervalů grafických, používá se také stupnic nerovnoměrných. Nejčastěji používanou stupnicí nerovnoměrnou je stupnice logaritmická. Použij eme-li na ose pořadnic nebo na ose úseček logaritmickou stupnici, potom mluvíme o semilogaritmickém grafu 5 a použij eme-li obou stupnic logaritmických, o logaritmickém grafu 6. Pro vyjádření statistického rozdělení četností (144-1) používá se polygonu 7, který dostaneme spojením vrcholů pořadnic jednotlivých absolutních nebo relativních četností (144-2, 144-3) ve skupinách, dále histogramu 8 (stupňovité čáry), u kterého je četnost ve skupině vyjádřena plochou čtyřúhelníka se základnou rovnou intervalu skupiny (obvykle jde o proměnnou spojitou, 143-1) anebo sloupkového grafu 9 pro vyjádření četností, kde velikost četnosti je vyjádřena poměrnou výškou sloupku (případ proměnných diskrétních, 143-3).

  • 2. Nejjednodušším a také nejčastěji používaným typem grafu je spojnicový diagram. Typické je jeho použití pro znázornění časových řad okamžikových.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93