35

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

35

350

Rozlišujeme činné obyvatelstvo 1 n. obyvatelstvo pracující 1 n. obyvatelstvo ekonomicky aktivní 1 od obyvatelstva nečinného 2 n. obyvatelstva ekonomicky neaktivního 2 n. nepracujícího 2. Činné (n. aktivní) obyvatelstvo tvoří v podstatě osoby vykonávající pravidelně určitou profesionální činnost; patří sem zpravidla nejen obyvatelstvo výdělečně činné 3, ale také ti, jejichž práce není odměňována, jako pomáhající členové rodiny (353-5). Nezapočítávají se ženy v domácnosti 4, jejichž činnost není profesionální činností. Z ekonomického hlediska nečinné obyvatelstvo, tvořené všemi osobami nepojatými mezi činné obyvatelstvo, se považuje za živené 5 n. závislé 5 na obyvatelstvu aktivním (viz 359). Mírou aktivity 6 n. aktivitou 6 určité skupiny obyvatelstva nazýváme podíl aktivních z úhrnu obyvatelstva této skupiny.

  • 5. Obyvatelstvo nečinné může být živené buď soukromými osobami nebo z veřejných prostředků.

351

Pracující obyvatelstvo (350-1) se dělí zpravidla na zaměstnané 1 a nezaměstnané 2, a to podle poměru k povolání 3. Mezi nezaměstnané jsou počítány osoby zaměstnání hledající 4, které zaměstnání nemají. Mezi nimi je třeba odlišit mladé osoby, které ještě nikdy neměly zaměstnání 5, a pracovníky, kteří již byli zaměstnáni 6.

  • 3. Studium nezaměstnanosti se provádí na základě statistiky uchazečů o práci a nabídek pracovních příležitostí.

352

Složením podle povolání 1 n. profesionální strukturou 1 v užším smyslu se rozumí rozčlenění obyvatelstva podle povolání 2 n. profesí 2 n. podle subjektivního povolání 2 n. lépe zaměstnání 2. Dříve se složením podle povolání nazývalo rozdělení obyvatelstva podle odvětví hospodářské činnosti (357-1), založené na tom, co se nevhodně nazývalo objektivním povoláním (357-1). Dnes výraz skupina povolání 3 n. profesionální skupina 3 neoznačuje již osoby činné v jednom hospodářském odvětví, ale osoby vykonávající příbuzná zaměstnání (352-2).

353

Na třídění činného obyvatelstva (350-1) podle zaměstnání (352-2) se váže třídění obyvatelstva podle postavení v povolání 1 n. jeho status 1. Z tohoto hlediska se v kapitalistických státech rozlišují u ekonomicky činných osob: zaměstnavatelé 2, zaměstnanci 3, samostatně hospodařící 4 a pomáhající členové rodiny 5. Pomáhající členové rodiny jsou členové rodiny zaměstnavatele nebo samostatně hospodařícího, kteří s ním pracují, aniž dostávají mzdu nebo plat. Samostatně hospodařící jsou vymezeni jako pracující na vlastní účet bez zaměstnanců, avšak s případnou pomocí pomáhajících členů rodiny. V socialistických státech se prakticky nevyskytuje skupina zaměstnavatelů (352-2), významnou kategogorii naproti tomu tvoří družstevníci (353-7*). Kombinací různých kritérií, jako je zaměstnání (352-2), postavení v povolání a příslušnost k ekonomickému odvětví (viz 359-1), lze vymezit různé hospodářsko-spolecenské skupiny 6 n. méně vhodně socio-profesionální skupiny 6, podle kterých lze třídit aktivní i neaktivní obyvatelstvo.

  • 2. Skupina samostatných n. podnikatelů v kapitalistických zemích zahrnuje zaměstnavatele a samostatně hospodařící (353-4).
  • 4. Samostatně hospodařící nebo též někdy jednotlivě hospodařící jako protiklad ke kolektivně hospodařícím v družstvech.
  • 7. Družstevníci v tomto smyslu jsou členové JZD a ostatních výrobních nezemědělských družstev, která zahrnují celou výrobu. Do takto vymezené skupiny družstevníků nepatří např. členové spotřebních a bytových družstev apod.

354

Mezi zaměstnanci (353-3) lišíme někdy domácké pracovníky 1, kteří mohou případně pracovat pro několik zaměstnavatelů (353-2). Pracující podniků (357-2) se dělí především na dvě základní kategorie: dělníky 2, kteří pracují převážně manuálně a zaměstnance 3, kteří nepracují manuálně. Podle své profesionální kvalifikace 4 se dělí na kvalifikované dělníky 5 (n. vyučené dělníky 5), polokvalifikované dělníky 6 (n. zaučené dělníky 6) a nekvalifikované dělníky 7 (n. pomocné dělníky 7). Učňové 8 se někdy nesprávně počítají mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1), zejména pokud pracují ve výrobě.

  • 3. V běžné terminologii se používá termínu zaměstnanec v širším smyslu (353-3) i v užším smyslu (354-3).. V případech možné záměny je proto vhodnější používat v druhém smyslu termínu ostatní zaměstnanci.

355

Zaměstnanci (354-3) se dělí na vedoucí pracovníky 1, střední odborné kádry 2 a dílovedoucí 3 n. mistry 3. Placení ředitelé, kteří vykonávají funkci vedoucích závodů, se v některých kapitalistických statistikách přímo slučují se skupinou zaměstnavatelů (353-2).

356

V zemědělství se mezi hospodáři 1, kteří jsou zemědělskými podnikateli 1, tj. mezi těmi, kdo obhospodařují půdu ve svůj prospěch, rozlišují vlastníci půdy 2 a nájemci 3, kteří hospodaří svým vlastním nářadím na půdě, za niž platí nájemné (pachtovné) v penězích nebo naturáliích. Další skupiny tvoří zemědělští dělníci 4 (354-2) a ostatní zaměstnanci v zemědělství (viz 354-3).

357

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo (350-1) může býti tříděno také podle hospodářských odvětví 1, v nichž vykonává své zaměstnám (352-2). Toto třídění objektivních povolání 1 spočívá na povaze podniků 2. Velmi důležité je též rozlišovat zemědělské pracovníky 3 a nezemědělské pracovníky 4. Skupina veřejných zaměstnanců 5 a skupina vojenských zaměstnanců 6 se někdy považují za zvláštní kategorie aktivního nezemědělského obyvatelstva.

  • 2. Podnik se může skládat z několika závodů, které mohou býti tříděny do různých odvětví (357-1).

358

Osoby neaktivní (350-2) lze dělit na závislé osoby1 n. živené osoby 1 a osoby nezávislé 2. Závislý je ten, kdo závisí svou obživou na jiné osobě (350-5), která se nazývá živitelem 3(viz 111-3) — jsou to např. ženy v domácnosti (350-4) a živené děti (635-4). Mezi nezávislé patří důchodci 5, jejichž důchod vyplývá z jejich dřívější aktivity, a sociální důchodci 6, kteří mají důchod přiznaný jim společností ze sociálních důvodů, a v kapitalistických státech také rentiéři 4, žijící z výnosu svého majetku. Invalidy 7 se nazývají ti, kdo nejsou schopni pracovat resp. mají sníženou pracovní schopnost.

  • 2. Osoby nezávislé jsou někdy ve starších pramenech označovány jako osoby samostatné — mají samostatný příjem.
  • 5. Pro důchodce se někdy užívá názvu pensista.

359

Závislí (358-1] mohou býti tříděni podle povolání nebo sociální příslušnosti svého živitele (358-3). Obyvatelstvo určité země lze takto třídit a rozdělit na obyvatelstvo příslušné 1 (k určitému odvětví či povolání) n. obyvatelstvo závislé1 (na určitém povolání) apod. Tímto způsobem se definuje především obyvatelstvo závislé na zemědělství 2 či zemědělské obyvatelstvo 2 a nezemědělské obyvatelstvo 3.

  • 2. Nesmí se zaměňovat zemědělské obyvatelstvo a venkovské obyvatelstvo (311-3).

360

Předmětem zvláštní pozornosti, obvykle při sčítání, jsou někdy osoby s tělesnými a duševními vadami1 n, vadní 1; jsou tříděny podle druhu vady 2, pokud to umožňují získané informace, na tělesně vadné 3 (např. slepci, hluchoněmí) a duševně vadné 4 (např. idioti, slabomyslní).

361

Studium ekonomické aktivity 1 (350) jednotlivců zahrnuje určení věku vstupu do ekonomické aktivity 2 jakož i věku odchodu z ekonomické aktivity 3. Mezi těmito dvěma hranicemi je pracovní věk 4. Někdy se počítá — analogicky se střední délkou života (433-3) — střední délka ekonomické aktivity 5 osob určitého pohlaví a věku.


* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93