The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience
Čeština - první vydání 1965
60
|
|
Plodnost
60
601
Demografické studie o plodnosíi1 (viz 621-3) pojednávají o určitých jevech spojených s rozením2 dětí. Místo termínu plodnost je někdy pro obecné označení jevů používán termín porodnost1; jako názvy konkrétních měr je třeba tyto termíny důsledně odlišovat. Uvedené studie se soustřeďují zejména na výskyt narození3 a na činitele, jež ho ovlivňují. Narozením se rozumí opuštění matčina těla dítětem. Rozlišují se porody živě narozených4, spočívající ve vypuzení živě narozeného dítěte5 a porody mrtvě narozených (viz 410-6), spočívající ve vypuzení plodu po šesti měsících těhotenství, který zemřel před nebo během porodu. Termín čistá plodnost6 se někdy užívá tam, kde uvažujeme jen živě narozené, termínu hrubá plodnost7 tam, kde uvažujeme všechny narozené, tedy včetně mrtvě narozených. Pojem živě narozeného dítěte je u nás vymezen přesně výnosem ministerstva zdravotnictví ZD-252 z 15. 10. 1959, Sbírka instrukcí Národních výborů, částka 21, pořadové číslo 67/1959.
602
Početí1 n. koncepce1 je oplodnění2 ženského vajíčka3 mužskou spermií4 (též spermatozoon4, chámové tělísko4); je začátkem těhotenství5, jež spočívá ve vývoji plodu6 jako výsledku početí6 ve formě zárodku7 n. embrya7 n. foetu7. Ačkoliv není rozdíl mezi termínem embryo a foetus přesně vymezen, bývá obvykle termín embryo užíván pro časnější fáze vývoje plodu. První dny po početí probíhá nidace8, tj. vrůstání vajíčka8 do sliznice dělohy9.
603
Plod je považován za životaschopný1, je-li schopen nezávisle samostatně žít mimo tělo matky, mladší plody jsou životaneschopné2. Rozhodující pro rozlišení obou skupin je obecně délka těhotenství3 n. doba těhotenství3 n. trvání těhotenství3 od 20 do 28 týdnů; starší plody bývají považovány za životaschopné. Trvalo-li těhotenství déle než tuto dobu, označuje se ukončení vypuzením plodu (živého i mrtvého) jako porod4, časnější vypuzení nebo vynětí plodu označujeme jako potrat5 n. přerušaní těhotenství5 n. abort5 (viz 604). Období šesti týdnů od ukončení těhotenství po vypuzení plodu (během kterého děloha nabývá obvykle své normální velikosti a ve kterém pravděpodobnost početí je nízká) je nazýváno šestinedělí6 n. puerperium6 (viz 424-3*).
604
Spontánní potrat1 n. samovolný potrat1 je takové přerušení těhotenství, které není vyvoláno úmyslně. Umělý potrat2 n. zavedený potrat2 n. indukovaný potrat2 n. uměle přerušení těhotenství2 n. interrupce2 znamená takové přerušení, které je způsobeno úmyslným vnějším zásahem. Z umělých potratů jsou nejdůležitější přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů3 (jeli ohroženo zdraví matky) a ze sociálních důvodů. Některé státy svými zákony umělá přerušení těhotenství připouštějí za určitých podmínek (lékařská, morální, etická, eugenická, sociální indikace). Potom je možné rozlišovat v takových státech legální potraty4 n. indikované potraty4 a kriminální potraty5 n. ilegální potraty5.
605
Trvalo-li těhotenství obvyklých devět měsíců, označuje se porod za porod včasný1. Skončilo-li těhotenství dříve než po devíti měsících po početí, jde o porod předčasný2 a plod je pak nazýván (avšak nejméně po 28 týdnech těhotenství) nedonošený plod4 n. nedonošené dítě4 n. nezralý plod4 n. nezralé dítě4. Výsledkem porodu, který nebyl předčasný, je včasně nařezané dítě3 n. donošené dítě3 a narozený plod obvykle bývá zralé dítě3. Termínu nezralost5 se používá často pro všechny jevy souvisící s předčasným porodem. Vzhledem k obtížím, souvisícím se správným určením přesné doby těhotenství a tím i správným rozlišením zralých a nezralých plodů podle doby těhotenství, užívá se v mnohých státech klasifikace porodů podle celkového somatického vývoje dítěte, tj. zejména podle porodní váhy6 a porodní délky. Za nezralé7 se považují děti, které nedosahují předepsané délky při narození (porodní délky). V mezinárodním měřítku se za nezralé považují obvykle děti, jejichž porodní váha nedosáhla 2500 g. V Československu je nezralost resp. zralost určována předpisy ministerstva zdravotnictví (výnos min. zdrav. ŽD-252 ze dne 15. 10. 1959, Sb. instr. NV poř. č. 67/1959). Pro statistické účely se užívá od roku 1949 této definice: zralé je každé dítě z jednoduchého porodu, které při narození vážilo alespoň 2500 g nebo měřilo alespoň 48 cm (jeden znak stačí); u vícečetných těhotenství se za zralé dítě považuje každé, které při porodu vážilo alespoň 1800 g nebo měřilo alespoň 45 cm (jeden znak stačí).
606
Největší část porodů tvoří jednoduché porody1 n. jednočetné porody1, při kterých se rodí pouze jediné dítě. Existují však i více-četné porody2 n. vícenásobné porody2 n. porody vícerčat2, při kterých přicházejí na svět dvě nebo i více dětí. Narodí-li se při jednom porodu dvě děti, nazývají se dvojčata3 a můžeme mezi nimi rozlišovat jednovafecná dvojčata4 a dvojvaječná dvojčata5. Jednovaječná dvojčata vznikají časným rozdělením vajíčka po oplodnění a obě musí mít vždy stejné pohlaví (tzv. blíženci4). Dvojvaječná dvojčata vznikají současným oplodněním dvou vajíček a mohou mít i různé pohlaví.
- 3. Narodí-li se při vícenásobném porodu tři, čtyři, pět dětí, mluvíme o trojčatech, čtyřčatech, paterčatech, v některých zemích jsou děti z vícenásobných porodů klasifikovány podle počtu dětí, které zůstaly na živu.
* * *
|