34

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

34

340

Někdy se dělí obyvatelstvo podle jazyka 1 n. řeči 1 případně podle nářečí 2 n. dialektů 2, což jsou místní obměny hlavních jazyků. Nejčastěji se rozlišují mateřský jazyk 3, jímž člověk mluvil v době svého dětství, a obcovací jazyk 4, jímž se obvykle dorozumívá. Toto dělení nevylučuje obtíže, s nimiž zařazujeme osoby mluvící dvěma jazyky 5 nebo osoby mluvící několika jazyky 5.

341

Konfesní statistikou 1 n. kultovou statistikou 1 se nazývá statistika struktury obyvatelstva podle náboženského vyznání. Rozeznávají se v ní — kromě velikých církví 2 n. náboženských společností 2 — hlavní konfese 3 n. vyznání 3 a někdy rity 4 a sekty 5. Obyvatel, který se nehlásí k žádnému vyznání (církvi), nazývá se bezkonfesní 6 n. bez náboženské příslušenosti 6; osoba, která nevěří, nazývá se bezvěrec 6 n. atheista 6.

342

Obyvatelstvo se někdy třídí podle stupně vzdělání 1, tj. stupně školního vzdělání 1. Megramotný 2 n. analfabet 2 je člověk, který neumí ani číst ani psát. Gramotní 3 n. alfabeti 3 (neologismus) jsou ti, kteří umějí číst i psát. Poloanalfabet 4 je ten, kdo umí číst, ale neumí psát. Statistika vzdělání 5 obyvatelstva může obsahovat třídění podle délky studia 6 n. délky školní docházky 6. Osoby lze také třídit podle získaných vysvědčení 7 n. diplomů 7, tj. podle nejvyššího stupně ukončeného školního vzdělám; toto třídění odpovídá organisaci školství 8 v příslušné zemi.

343

Obecně se rozeznávají tři stupně školství 1 (viz 342-348]; školství prvého stupně 2 (základní školství 2), školství druhého stupně 3 (střední školství 3) a vysoké školství 4. Jednotlivé druhy škol 5 a jejich názvy závisí na organisaci vzdělání v každé zemi (viz 344). Tři stupně vzdělání shora vyjmenované se získávají v základní škole 6, ve střední škole 7 a na vysoké škole 8.

344

V ČSSR existuje jednotný systém státního školství. Pro nejmenší děti do věku 3 let jsou určeny jesle, spravované ministerstvem zdravotnictví, pro děti v předškolním věku (3-6 let staré) jsou určeny mateřské školy. Povinná školní docházka začíná v ČSSR po dokončení 6 let a trvá 9 let (školství prvého stupně343-2); v té době navštěvují děti základní devítileté školy n. deví-tiletky; středoškolské všeobecné vzdělání trvá další 3 roky a je ho možno dosáhnout na střední všeobecně vzdělávací škole n. dvanáctiletce. Odborné středoškolské vzdělání se získává na odborných středních školách (zpravidla čtyřletých), a to pedagogických, průmyslových, hospodářských, zdravotnických, zemědělských, lesnických, osvětových, výtvarných, hudebních a tělovýchovných. Mládež v učebním poměru navštěvuje učňovské školy. Po dosažení úplného středoškolského vzdělání (školství druhého stupně — 343-3) je možno vstoupit na vysokou školu (zpravidla pětiletou); v ČSSR se rozeznávají vysoké školy směru technického, universitního, pedagogického, uměleckého a tělovýchovného. Pro mládež vyžadující zvláštní péči jsou určeny zvláštní školy a pro výchovu kněží různých církví bohoslovecké školy. V ČSSR je možno absolvovat zejména vyšší než osmileté školy řádným nebo mimořádným způsobem studia, tj. bez přerušení zaměstnání večerním nebo externím studiem.

345

Slovo třída 1 může označovat skupinu žáků 2 vyučovaných současně týmž učitelem 3, může vsak rovněž znamenat školní učebnu 4 n. posluchárnu 4. Pro označení skupiny žáků se na stejném stupni vzdělání užívá termínu postupný ročník 5 n. ročník 5. Žáci středních a vysokých škol (343-7, 8) se nazývají studenti 6.

  • 1. Třída je používána též v jiném smyslu — viz 130-8, 920-3.
  • 2. Místo žák se užívá někdy výrazu školák; místo studenta posluchač.

346

Školské statistiky 1 rozeznávají zapsané žáky 2 n. zapsané posluchače 2 a přítomné žáky 3 (přítomné posluchače 3) k určitému datu, což dovoluje sledovat školní docházku 4. Ve většině zemí existuje povinná školní docházka 5 pro děti v určitém věku; výraz školní věk 6 (viz 323-8) znamená věk povinné školní docházky 6; určuje se podle něho kontingent školních dětí 7.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93