13

Z Demopædia
Přejít na: navigace, hledání


60px Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

13

130

Demografická statistika 1 (102-2) poskytuje číselná data 2 n. číselné údaje 2 týkající se obyvatelstva (101-3). Pozorováním 3 různých statistických jednotek jsou nejprve zjišťována 4 (sbírána 4) data pomocí různých formulářů a dokladů (206-1, 221-2) a poté jsou kontrolována. 5 Dále se přistoupí zpravidla k jejich sestavení do tabulek 6 n. tabelo vání 6 po předchozím jejich třídění 7, do skupin 8 n. tříd 8 podle určitých zvolených znaků. Statistické zpracování dat 9 zahrnuje všechny operace následující po jejich sběru až do jejich analysy (132-1).

  • 3. pozorování, podst. s.
  • 4. zjišťování, podst. s. — zjišťovati, slov. — sbírati, slov. — sběr, podst. m.: statistické akce probíhající současně při pozorování nebo po něm
  • 6. tabulka, podst. ž. — tabelování, podst. s.: sestavování do tabulek — tabelovati, slov.; od tabelování je nutno odlišit tabelaci (222-5)
  • 8. třída, podst. ž.: ve statistickém smyslu znamená skupinu; tříditi, slov. — třídění, podst. s

131

Základní data 1, vyplývající z předcházejících operací, jsou vyjádřena řadou 2 absolutních čísel 3 sestavených nej častě ji do číselných tabulek 4. Třídění (130-7) dat může být provedeno podle znaků kvantitativních, které jsou pak považovány za proměnné 5 (např. věk, počet dětí; viz 143) nebo podle kvalitativních znaků 6 (např. pohlaví, rodinný stav). Při třídění podle několika znaků dostaneme kombinační tabulky 7. Souhrnná tabulka 8 (někdy též přehled 8, rekapitulace 8) je taková, která obsahuje shrnuté údaje z několika dílčích tabulek 9.

  • 7. Zvláštním případem kombinačních tabulek jsou tabulky korelační,
    v nichž jsou údaje tříděné podle několika znaků kvantitativních.

132

Analysa 1 n. rozbor 1 (vyhodnocování 1) vychází z analytickýchdat 2, vypočtených ze základních údajů (131-1). Jedna z prvních prací při analyse vztahů je zpravidla výpočet 3 různých statistických charakteristik, které mají podle své povahy speciální názvy: poměrná čísla, míry, indexy (viz 133, 136}.

133

Termínem poměrné číslo 1 (n. relativní číslo 1) označujeme takové číslo, které vzniká dělením dvou jiných, zpravidla absolutních čísel. Poměrné číslo struktury 2 vyjadřuje určitou část z celku, podíl, proporci; může být vyjádřeno v procentech 3 (označujeme %). Termínem míra 4 označujeme nejčastěji poměrná čísla intensitní, která vyjadřují relativní výskyt 5 určitého jevu nebo méně přesně relativní četnost 5 (relativní frekvenci 5) výskytu tohoto jevu, např. míra porodnosti (630-1).

  • 4. Místo termínu míra se často používá termín ukazatel, který však má širší význam a rozumíme jím nejen poměrná čísla, ale také statistický znak, absolutní hodnoty apod. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu koeficient n. kvocient.
  • 5. Termín relativní četnost je ve vlastním slova smyslu synonymem poměrného čísla struktury. Termín frekvence (četnost) je někdy používán jako synonymum relativní četnosti.

134

Četnost (133-5) určitého jevu může být vymezena jako empiricky zjištěná pravděpodobnost 1 jeho výskytu. Z tohoto hlediska můžeme předpokládat, že každá událost má určitou možnost výskytu 2 n. naději výskytu 2, které jsou vystaveny všechny statistické jednotky tvořící daný soubor; říkáme, že jsou vystaveny naději 3. (Naděje v odborném významu nemusí znamenat událost žádoucí). Jestliže možnost výskytu, které jsou vystaveny jednotky daného souboru, je velmi proměnné intensity, snažíme se přiblížit ideálním podmínkám homogenity 4, kde by každá jednotka byla vystavena stejné možnosti výskytu tím, že rozdělíme populaci na skupiny méně heterogenní 5, ve kterých je proměnnost možnosti výskytu menší než v celkové populaci. Ukazatele vypočítané pro tyto skupiny nazýváme specifickými ukazateli 6 nebo diferenčními ukazateli 6 proti ukazatelům obecným 7 nebo ukazatelům celkovým 7, vypočteným za celou populaci.

  • 6. Ukazatelem specifickým je vhodné označovat ukazatel specifikovaný vzhledem k trvání určitého jevu (napr. k věku, délce manželství); ukazatelem diferenčním je vhodné označovat ukazatele specifikované určitým kvalitativním znakem (např. sociální skupina, národnost).
  • 7. Není-li u ukazatele poznamenáno, že jde o ukazatel specifický nebo diferenční, myslíme tím automaticky ukazatel celkový, obecný: např. míra úmrtnosti.

135

Výsledky mohou být předběžné 1 (prozatímní 1), jestliže spočívají na neúplných zprávách nebo jsou nedostatečně kontrolované; definitivní 2 výsledky jsou zpravidla zkontrolované a konečné. Ukazatele z nich vypočtené označujeme jako předběžné ukazatele 3, resp. definitivní ukazatele 4. Jestliže neočekávané zprávy vedou ke změně výsledků označených jako definitivní, je lépe označit nové ukazatele za revidované ukazatele 5. V případě, kdy upravujeme ukazatele nikoliv v důsledku opravy chybných podkladů, nýbrž v důsledku použití nové metodiky, mluvíme o ukazatelech zpřesněných 6 n. přepočtených 6. Ukazateli upravenými 7 n. ukazateli standardisovanými 7 (viz 403) nazýváme ukazatele, jimiž srovnáváme intensitu určitého jevu (např. úmrtnosti) v různých populacích, při čemž abstrahujeme od faktorů, které mohou velikost těchto ukazatelů nepřímo ovlivňovat (např. od věkové struktury). Naproti tomu ukazatele, vypočtené na základě nejjednodušších metod, nazýváme ukazateli hrubými 8.

  • 7. Někdy se používá též v tomto smyslu termín ukazatele očištěné.

136

Zvláštním případem ukazatele 1 je index 2, kterého se nej-častěji používá k označení poměrného čísla srovnávacího2; slouží k porovnání dvou jednotek stejné povahy, avšak věcně, časově nebo místně diferencovaných. Základ 3, se kterým se srovnává, bere se obvykle jako 100.

137

Intervalové ukazatele (137-1*) jsou vztaženy k určitému pozorovanému období 1. Jestliže jsou vztaženy k jednomu roku, potom je nazýváme ročními ukazateli 2 a jestliže jsou vypočteny jako průměry z několika ukazatelů ročních, průměrnými ročními ukazateli 3. Ukazatele vypočtené za kratší období než rok jsou nej-častěji z důvodu srovnatelnosti převedeny na roční 4 vynásobením příslušným koeficientem. Jiným druhem ukazatelů jsou okamžikové ukazatele 5, které vyjadřují stav k určitému rozhodnému okamžiku, např. počet obyvatelstva.

  • 1. Někdy se též používá v tomto smyslu termínu sledované n. šetřené období. Ukazatele můžeme podle toho, zda jsou vztaženy k určitému období nebo okamžiku, dělit na intervalové ukazatele a okamžikové ukazatele.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93