The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

43

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:18, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

43

430

Statistika úmrtí (401-3) se sestavuje na základě výkazů o úmrtí1 (211-7*), vyplňovaných matrikáři při zápisu (registraci, matrikování) úmrtí (viz 211-1). Pro zápis příčiny smrti někdy platí zvláštní pravidla, aby bylo zachováno lékařské tajemství. Takovým případem je připojení anonymního výkazu o úmrtí k listu o prohlídce mrtvého2, který je důvěrný a kam lékař zapíše příčinu smrti; souhlas mezi oběma dokumenty je zajištěn společným registračním (matričním) číslem, které oba dokumenty nesou. V ČSSR je výkaz o úmrtí opisem hlavních částí listu o prohlídce mrtvého, který však nemá důvěrný charakter ve smyslu některých cizích pojetí.

431

Úmrtnostní tabulka1 nebo spíše úmrtností tabulky1 n. úmrtní tabulky1 slouží k popsání řádu vymírání určité populace pomocí biometrických funkcí2, které jsou mezi sebou vzájemně svázány pevnými formálními vztahy, takže po zjištění jedné můžeme odvodit kterékoliv ostatní. Základní funkce je dožívaeí funkce3 n. lépe řád vymírání3, který zobrazuje vztah mezi věkem a počtem osob tohoto věku se dožívajících4, tj. počet jedinců (resp. podíl) z výchozího souboru narozených, kteří by se dožili při určitém řádu vymírání daného věku ve fiktivní generaci; skutečný průběh této i ostatních biometrických funkcí nedovedeme analyticky vyjádřit. Výchozí rozsah této fiktivní generace, tj. počet živě narozených, kteří se berou za základ výpočtu tabulek úmrtnosti, se nazývá výchozí soubor5 n. výchozí kmen5 n. kořen5 tabulky; ubývání tohoto výchozího kmene se nazývá vymíráním6 dané generace. Počet dožívajících dovoluje výpočet pravděpodobnosti dožití7 od věku x až do x + n.

  • 3. Prakticky známe jen nespojité řady údajů o počtu dožívajících. 5 Obecně se jako kořen volí počet odpovídající mocnině 10 (100 000 nebo 10 000 osob apod.).

432

Rozdíly počtů dožívajících k různým věkovým okamžikům odpovídají úmrtnostní funkci1 resp. tabulkově zemřelým (přesněji tabulkovému počtu zemřelých), která představuje rozdělení zemřelých podle věku z fiktivní generace. Pravděpodobnost úmrtí2 v určitém věku x vyjádřeném v celých letech, je podíl jedinců, kteří dosáhli přesného věku x (viz 322-6), ale zemřeli před dosažením přesného věku x + 1; odpovídá poměru počtu zemřelých ve věku x (viz 432-1) dělenému počtem dožívajících se věku x (viz 431-4). Chybí-li statistické údaje potřebné k výpočtu pravděpodobnosti úmrtí, používá se také tabulkových koeficientů úmrtnosti3, kdy ve jmenovateli je průměrný počet žijících v určité věkové skupině a nikoli počet dožívajících se určitého věku. Tyto koeficienty mohou při některých výpočtech nahradit tzv. intensitu úmrtnosti4, která bývá definována jako okamžiková míra tabulkové úmrtnosti, tj. jako záporná hodnota první derivace přirozeného logaritmu funkce dožití.

433

Integrací dožívací funkce (431-3) mezi dvěma určitými přesnými věky (322-6) dostaneme počet let prožitých mezi dvěma věky1 fiktivní tabulkovou generací. Vypočítává se rovněž počet let prožitých po dosažení určitého věku2 zmíněnou generací. Dělením tohoto počtu let počtem dožívajících se (431-4) určitého přesného věku zjistíme tzv. střední délku života3 obyvatelstva v tomto věku. Představuje průměrný počet let prožitých po dosažení tohoto věku jedinci, kteří se tohoto věku dožili (za podmínky tabulkové úmrtnosti), tedy přesněji průměrnou tabulkovou délku zbývajícího života. Převratné hodnoty střední délky života při narození4 (nazývané také průměrná délka života4) se někdy užívá jako synthetického ukazatele úmrtnosti a to pod názvem míra úmrtnosti stacionárního obyvatelstva5 (viz 703-6) i jako limitující míry porodnosti pod názvem natalitní limit. Potenciální demografie (105-4) označuje životním potenciálem6 osoby ve věku x střední délku života odpovídající tomuto věku a životní potenciál konkrétní populace definuje jako úhrn individuálních životních potenciálů všech jejích členů.

  • 1. Pokud se počítá počet let prožitých mezi dvěma věky z úplných úmrtnost nich tabulek (435-1), bývá tento ukazatel nazýván též tabulkovým počtem žijících (Lx), a odpovídá průměrnému počtu žijících v dokončeném věku, tj. v určité věkové skupině.
  • 3. Střední délka života takto definovaná se někdy nazývá úplnou střední délkou života na rozdíl od neúplné střední délky života,, kterou zjistíme nahrazením integrálu funkce dožití ve věku x úhrnem dožívajících se podle tabulky dožití, kde se vychází od věku x + 1. Touto operací se dopouštíme chyby průměrně o půl roku.

434

Pravděpodobnou délkou života1, což jest vlastně věkový medián (viz 140-6), se nazývá věk, jehož naději se dožít má polovina živě narozených za daného řádu vymírání. Rozdělení zemřelých podle věku odpovídající úmrtnostní funkci (432-1) má obvykle dvě maximální hodnoty, z nichž jedna bývá na začátku života a druhá ve stáři (324-6]; druhý vrchol určuje normální věk zemřelých2. Tento ukazatel spíše odpovídá běžnému pojmu délka lidského života3 než věkový medián nebo průměrná délka života (433-4). Někdy se tento pojem délky života pozorovaný nejčastěji mezi obyvatelstvem, které dosáhlo věku dospělosti, zaměňuje za maximální délku života4 odpovídající extrémní délce života, jíž může člověk dosáhnout a která je naopak obvykle výjimkou.

435

Úplné úmrtnostní tabulky1 jsou tabulky s úplnou řadou ročních tabulkových ukazatelů (viz 325-1); jejich řada odpovídá členění po jednotkách věku; říká se jim také podrobné úmrtnostní tabulky1. Zkrácené úmrtností tabulky2 jsou tabulky, kde roční míry jsou uvedeny jen pro některé klíčové roky3 a hodnoty ostatních tabulkových ukazatelů (viz 325-1); jejich řada odpovídá čle-(151-7). Někdy se názvu zkrácené úmrtnostní tabulky užívá pro shrnuté úmrtnostní tabulky4, tj. pro tabulky, které jsou výtahem z podrobných úmrtnostních tabulek. Také se rozlišuje mezi selekčními úmrtnostními tabulkami5 n. aktuárskými úmrtnostními tabulkami5, získanými pozorováním vybraných skupin obyvatelstva (např. pojištěnců) a agregátními úmrtnostními tabulkami6 n. obecnými úmrtnostními tabulkami6 opírajícími se o pozorování všeho obyvatelstva (ve smyslu 101-3).

  • 5. aktuár podst. m. — aktuárský příd.: specialista aplikující matematické metody v pojišťovnictví.

436

Běžné úmrtnostní tabulky1 n. průřezové úmrtnostní tabulky1 (viz 153-2) jsou úmrtnostní tabulky vycházející z pozorování konkrétní populace, skládající se z řady generací (116-1) během určitého období tabulek (např. 1 až několik kalendářních let). Generační úmrtnostní tabulky2 (153-3) jsou tabulky vycházející z pozorování jedné generace po celou dobu jejího života. Zkoumání pravděpodobností úmrtí podle věku a času vede ke kombinovaným úmrtnostním tabulkám, jejichž trojrozměrné grafické znázornění se nazývá povrch úmrtnosti3.

437

Demografická síť1 (její nejznámější forma je Lexisův diagram1) je schéma, které má usnadnit výklad a aplikaci metod užívaných pro výpočet pravděpodobností úmrtí (432-2). V tomto schématu je život jedince představován na přímce nazývané čára života2, která začíná v bodě odpovídajícím okamžiku narození jedince a je ukončená v bodě ámrtí3, který představuje okamžik jeho smrti. Nově se používá pro studium úmrtnosti ve vysokém věku metody vymřelých generací4, která sleduje úmrtí v generacích (116-1), které již zcela vymřely.


* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93