The Demopædia Encyclopedia on Population is under heavy modernization and maintenance. Outputs could look bizarre, sorry for the temporary inconvenience

Čeština - první vydání 1965

80

Z Demopædia
Verze z 15. 2. 2010, 08:18, kterou vytvořil NBBot (diskuse | příspěvky) (Zdeněk Pavlík 1965)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Panneau travaux.png Avertissement : Cette page n'a pas encore fait l'objet d'une vérification fine. Tant que ce bandeau persistera, prière de la considérer comme temporaire.

Prière de regarder la page de discussion relative à cette page pour d'éventuels détails.

Cette page n'a pas été encore mise à jour et correspond à la première édition du Dictionnaire démographique multilingue
Si vous modifiez cette page, supprimez cet avertissement.
Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93

Migrace

80

801

Migrace1 n. stěhování1 je forma geografické mobility2 n. prostorových pohybů2 (viz 920-5, 921-1) mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle změnu bydliště z původního (předchozího) místa pobytu3 (starého bydliště3) do nynějšího místa pobytu4 (nového bydliště4). Jen taková migrace je skutečnou migrací a je ji třeba rozlišovat od ostatních forem pohybu, jež nevedou k trvalé, ale jen k dočasné změně bydliště (212-5). Pojem migrace je použitelný jen v případě relativně usedlého obyvatelstva. V praxi je obtížné rozlišování mezi migranty a návštěvníky (viz 804-4), přičemž rozlišovacím hlediskem někdy bývá doba (délka) nepřítomnosti5 v předchozím bydlišti nebo doba (délka) pobytu6 v novém bydlišti. Toto rozlišování může být též založeno na právním podkladě v souhlase s tříděním jednotlivých osob jako usedlíků či návštěvníků, prováděným vládou země mající pravomoc nad zkoumaným územím.

  • 1. Stěhující se osobu je možno označit jako migranta.
  • 3. Zvláštním problémem je nomádství čili kočovnictví (viz 304-2).

802

Vnější migrace1 n. vnější stěhování1 zahrnuje pohyby přes hranice vymezené oblasti. Je-li tato oblast územím svrchovaného státu, nazývá se zahraniční migrací2 n. zahraničním stěhováním2. Oba termíny jsou někdy užívány jako synonyma, přestože to nejsou ve všech případech pojmy rovnocenné. Termínů imigrace3 n. přistěhování3 a emigrace4 n. vystěhování4 se používá pro rozlišení pohybů do anebo ven z určité oblasti. Migrace uvnitř určitého státu, sestávající z pohybů mezi jeho různými částmi, se označuje jako vnitřní migrace5 n. vnitřní stěhování5 n. vnitrostátní migrace5. Termín vnitřní migrace může mít i obecnější význam migrace uvnitř libovolně vymezené územní jednotky (menší i větší než území státu). Zejména u vnitrozemských států bývá rozlišována zámořská a vnitrokontinentální migrace.

  • 1. Pohyb směřující pres určité území státu (na tomto území však nepocatý ani neukončený) se nazývá někdy transit.
  • 4. U vnitrní migrace se používá spíše termínu odstěhování než vystěhování.
  • 5. Vnitřní migrace zahrnuje obvykle jen pohyby mezi obcemi. Naproti tomu pohyby uvnitř obcí nejsou zpravidla považovány v demografickém smyslu slova za qoučást stěhování (migrace), i když jsou mnohdy statisticky sledovány. Hovorově jsou však i tyto pohyby označovány za přestěhování. Zvláštním typem vnitřní migrace je pohyb mezi městy a venkovem, který je vždy silnější ve směru do měst. Je významným činitelem růstu měst a urbanisace. Pro zemědělství však znamená ztráty pracovních sil. Bývá označován jako útěk do měst resp. jako útěk ze vsi.

803

Termín migrační pohyb1 n. mechanický pohyb1 je užíván pro tu část celkového pohybu obyvatelstva, která je způsobena stěhováním (801-1). Úhrn přistěhování2 n. imigrantů (802-3) a vystěhování3 n. emigrantů (802-4) je označován jako obrat stěhování4. Rozdíl mezi celkovým počtem přistěhovalých a odstěhovalých tvoří migrační přírůstek5 (přírůstek stěhováním5, migrační saldo5, mechanický přírůstek5). Jestliže počet přistěhování převyšuje počet vystěhování, mluvíme o čisté imigraci6, v opačném případě o čisté emigraci7.

  • 4. Osoby v transitu (802-1] nemají být zahrnovány do obratu stěhování (803-4). Za objem vnitřního stěhování je možno považovat úhrnný počet stěhujících se uvnitř určitého území; souhrn obratu a objemu stěhování tvoří pak celkové stěhování.

804

Cílem migrační statistiky1 (statistiky stěhování1, statistiky mechanického pohybu1) je zjistit rozsah migrace (801-1), směry migračních pohybů (803-1) a charakteristiky migrantů (801-1*). Přesnost, s jakou každá z těchto skutečností je určena, závisí na metodě zjišťování, neboť většina migračních statistik je založena spise na aproximacích a odhadech než na přesném zjišťování. Přímé zjišťování migrace2 záleží v systematickém zaznamenávání pohybů v době jejich vzniku. V tomto případě může být např. zámořská migrace zjištěna pomocí seznamů cestujících3, vedených námořními a leteckými dopravními společnostmi. Obtížné je však oddělit skutečné vystěhovalce či přistěhovalce od pouhých cestujících4, kteří nemění své stálé bydliště. Zvláštní obtíže v tomto smyslu vznikají zejména v případech sledování zahraniční migrace uvnitř kontinentů, kde mezi zjištěnými přechody státních hranic lze někdy velmi těžko odlišit skutečnou (trvalou) migraci od dočasných pohybů jako je sezónní migrace (806-2), malý pohraniční styk apod., resp. od pohybů, které se uskutečňují přes hranice sledovaného státu, avšak jejich počátek byl na území jiných států (viz 802-1). Vedle údajů o počtu přechodů státních hranic mohou sloužit jako podklady pro migrační statistiku také údaje o počtu vis5 n. vstupních povolení5 nebo povolení k pobytu6, resp. pracovních povolení7, udělených cizím státním příslušníkům. Vedle přímých záznamů o stěhování, vedených policejními orgány, mohou jako charakteristiky vnitřní migrace (802-5) sloužit např. i údaje o změnách stálého bydliště (z právního hlediska 310-6) vedených pro volební účely, přesuny ve školní registraci apod. Posledně uvedené prameny však mohou zaznamenávat i takové pohyby, které neodpovídají vymezení migrace, a naopak skutečná migrace se v nich nemusí odrazit.

  • 2. V Československu je hlavním podkladem pro statistiku zahraniční migrace jednak evidence ČEDOKU (pokud jde o vystěhovalce), jednak evidence trvalého pobytu obyvatelstva (pokud jde o přistěhovalce). Hlášení o změnách trvalého bydliště, vedená orgány veřejné bezpečnosti, je zároveň pro statistiku vnitřní migrace (802-5), která je v mezinárodním srovnání velmi podrobně zpracována. Jejím určitým nedostatkem je, že se pojem trvalého bydliště blíží spíše pojmu právního bydliště (310-6) než pojmu skutečného stálého (obvyklého) bydliště (310-6).
  • 5. visum podst. s. — V některých státech je zkoumání migračních pohybů založeno na údajích o udělených výjezdních povoleních či emigračních visech (tato povolení nejsou však zavedena ve všech státech).

805

Tam, kde není možné zjišťovat migrací přímo, užívá se nepřímého zjišťování migrace1, které spočívá ve zjištění migračního salda2 diferenční metodou, tj. ve srovnání celkového a přirozeného přírůstku obyvatelstva za určité období (mezi dvěma daty, ke kterým je znám celkový počet obyvatelstva). Rozdíl těchto dvou údajů představuje odhad migračního salda za uvedené období. První varianta diferenční metody — metoda přirozeného přírůstku3 — spočívá ve zjištění přirozeného přírůstku na základě běžné evidence obyvatelstva (211); rozdíl celkového přírůstku a takto zjištěného přirozeného přírůstku dává migrační saldo. Druhá varianta diferenční metody — metoda koeficientů dožití4 — je založena na odhadu očekávaného počtu obyvatelstva ke konci sledovaného období, určeného metodou přesouvání věkových skupin (viz 326-3) pomocí známých koeficientů dožití. Rozdíl očekávaného a skutečného stavu obyvatelstva ke konci období je odhadem migračního salda za celé období. Tato data mohou sloužit i jako podklad pro zkoumání intensity migrace podle věku. Jestliže údaje o obratu stěhování (803-4) nebo saldu stěhování (803-5) nebo dílčí údaje o migraci vztáhneme podle jejích směrů za určité období ke střednímu stavu obyvatelstva (401-5) zkoumané oblasti, dostaneme míry stěhování5, které charakterisují intensitu mobility (801-2) obyvatelstva daného území. Často se od výpočtu těchto relativních ukazatelů upouští vzhledem k obtížím se stanovením exponovaného obyvatelstva.

  • 4. Tyto ukazatele můžeme blíže specifikovat jako míru emigrace, imigrace, přírůstku stěhováním, obratu stěhování, objemu stěhování a celkového stěhování.

806

Zkoumání mobility obyvatelstva může zahrnout kromě stěhování (801-1) též dočasné změny místa pobytu (801-3). Také některé z těchto naposled zmíněných pohybů vykazují pozoruhodnou pravidelnost; to kromě jiných jejich rysů zvyšuje význam některých druhů těchto pohybů. Významná je zejména tzv. kyvadlová migrace1, což je pravidelně se opakující pohyb (denní nebo týdenní) mezi dvěma lokalitami (obvykle mezí bydlištěm a pracovištěm), a dále sezónní migrace2, ke které dochází pravidelně v určitých ročních obdobích. Oba uvedené typy dočasných pohybů mají obvykle charakter ekonomický; jsou to většinou pohyby za prací3 (n. pracovní migrace3), pracovní pohyby zemědělských dělníků v době sklizně apod. Tyto pohyby mohou někdy překračovat i státní hranice. Hlavní význam sledování těchto pohybů je dvojí: umožňují sledovat atraktivnost a zdroje pracovních sil jednotlivých hospodářských center a jsou významným zdrojem údajů pro projektování dopravní sítě.

1, 2 Společným rysem obou uvedených typů pohybů obyvatelstva je, že jsou to pohyby oboustranné, že po pohybu v jednom směru; následuje vždy zpětný pjohyb. Odlišnost obou typů je v parioda, ve které se .tyto dva pohyby ', opakují. Tuto vlastnost nemají jen pohyby za prací, ale i některé pohyby jiné (rekreační, nákupní apod.)- I tyto pohyby mají svůj význam pro posouzení spádovosti v určitých oblastech. Všechny tyto pohyby značně ovlivňují rozdíly mezi denním a nočním obyvatelstvem ve velkých městech, resp. mezi stálým a sezónním obyvatelstvem v rekreačních oblastech.

* * *

Úvod | Předmluva | Rejstřík
Kapitola | Základní a obecné pojmy Rejstřík 1 | Pojmy a metody statistiky ob yvatelstva Rejstřík 2| Stav a struktura obyvatelstva Rejstřík 3 | Úmrtnost a nemocnost Rejstřík 4 | Sňategnost Rejstřík 5| Plodnost Rejstřík 6| Měna a reprodukce obyvatelstva Rejstřík 7| Migrace Rejstřík 8 | Ekonomické a sociální aspekty demografie Rejstřík 9
Section | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 20 | 21 | 22 | 23 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 40 | 41 | 42 | 43 | 50 | 51 | 52 | 60 | 61 | 62 | 63 | 70 | 71 | 72 | 80 | 81 | 90 | 91 | 92 | 93